Lesní koupel neboli šinrin-joku ( 森林浴 ) část 2.

 

Lesní koupel II: Fytoncidy, psychika a návrat lesa do Česka

V prvním díle jsme došli od Davida Bechera a evropské lázeňské tradice přes autonomní nervový systém až k NK buňkám. Zůstává ovšem zásadní otázka: co přesně v lese působí? Odpověď je pro vědu typická, pravděpodobně více věcí zároveň a žádná z nich se zatím nechová tak poslušně, aby se nechala označit za jedinou příčinu.

Fytoncidy: zajímavý podezřelý

Jedním z kandidátů jsou fytoncidy, tedy těkavé organické látky uvolňované rostlinami. V lesním ovzduší se mohou vyskytovat například terpeny jako alfa-pinen či beta-pinen a právě ty se staly jednou z možných spojnic mezi lesem a některými imunologickými změnami.

Qing Li se pokusil jejich vliv částečně oddělit od samotného lesa elegantním experimentem. Účastníci tentokrát nespali pod stromy, ale v městském hotelu, kde byli vystaveni těkavým látkám z oleje japonského cypřišku hinoki. Také zde se objevily změny aktivity NK buněk. Autoři proto opatrně navrhli, že expozice fytoncidům může částečně přispívat k účinkům pozorovaným během lesních pobytů.[11]

Klíčová jsou právě slova může a částečně. Ve vědě často odvádějí těžší práci než celé titulky. Les totiž není inhalátor naplněný alfa-pinenem. Současně se mění světlo, hluk, teplota, vlhkost, kvalita vzduchu, pohyb, pozornost i psychické nastavení člověka. Oddělit jeden faktor od všech ostatních je přibližně stejné jako zjistit, který konkrétní houslista způsobil, že symfonie zněla dobře. Fytoncidy jsou tedy zajímavý podezřelý, nikoli usvědčený pachatel.

Co se děje s hlavou

U psychiky jsou výsledky méně exotické než u NK buněk, ale pro většinu z nás patrně praktičtější. Systematické přehledy a metaanalýzy opakovaně nacházejí po pobytu v lese krátkodobé zlepšení některých ukazatelů nálady a snížení subjektivního stresu, napětí či úzkosti. Zároveň upozorňují na velmi rozdílné podoby intervencí, malé vzorky a nedostatek kvalitních dlouhodobých kontrolovaných studií.[6,9,12]

To je ve vědě běžná situace. Veřejnost by ráda slyšela: Les funguje. Vědec odpoví: „V některých výsledcích pozorujeme statisticky významné krátkodobé změny, nicméně vzhledem k heterogenitě a riziku bias…“ A než dokončí větu, veřejnost odejde do lesa. V tomto případě to paradoxně nemusí být nejhorší výsledek.

Nejspíš totiž nehledáme jednu tajemnou léčivou sílu stromů. Pobyt v přírodě může znamenat méně stresujících podnětů, odlišné směrování pozornosti, pohyb, změnu zvukového a světelného prostředí, subjektivní odstup od každodenních problémů a možná i působení některých látek v lesním ovzduší. Organismus není vypínač a les není jeho dálkové ovládání; pravděpodobnější je souhra mnoha menších efektů, které se v jednom prostředí potkávají. Je to méně magické, ale biologicky podstatně zajímavější.

A mezitím se šinrin-joku vrátilo do Evropy

Je v tom pěkná historická smyčka. Evropa kdysi posílala pacienty k pramenům, na promenády, do klimatických lázní a později na Terrainkur. Japonsko vytvořilo termín šinrin-joku a rozvinulo kolem něj vlastní výzkumnou tradici. Dnes se „forest bathing“ vrací do Evropy jako novinka. Globalizace má smysl pro humor.

V dubnu 2026 navštívil Českou republiku také Qing Li. Na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze měl 16. dubna přednášku o lesní terapii spojenou s praktickou částí v okolních lesích.[13]

Současně už v Česku existují projekty, které vedené lesní koupele skutečně nabízejí. Projekt Lesní koupel vedou psycholog a výzkumník Radek Trnka a kulturní antropoložka Radmila Lorencová. Oba uvádějí výcviky v přístupech šinrin-joku a Forest Mind a zkušenosti s individuálními i skupinovými lesními terapiemi.[14] V srpnu 2026 se právě s Radkem Trnkou vydala do lesa u středočeského Struhařova také reportérka Respektu Markéta Plíhalová. Popsala tříhodinovou zkušenost založenou na takzvaných pozvánkách – průvodce nabídne způsob, jak zaměřit pozornost na určitou část prostředí nebo smyslovou zkušenost, ale tempo a provedení ponechá účastníkovi.[15]

Je však dobré hlídat terminologii. Průvodce lesní terapií není automaticky zdravotnický pracovník a certifikát šinrin-joku není lékařská licence. Lesní koupel proto nemá být představována jako náhrada psychoterapie, antihypertenziv, onkologické léčby či jiné standardní zdravotní péče. To jí ale nijak nebrání být zajímavou součástí prevence, relaxace a běžného života. Procházka také nepotřebuje razítko ministerstva zdravotnictví, aby měla smysl.

Jak se vykoupat, aniž bychom se namočili

Dobrá zpráva je, že na základní lesní koupel nepotřebujete terapeuta, speciální oblečení, tibetskou misku ani japonský cedrový les zalitý ranní mlhou. Potřebujete především přestat zacházet s lesem jako s chodbou vedoucí k rozhledně.

Smyslem není počet kilometrů, ale změna způsobu pozornosti. Jít pomaleji, zastavit se, sledovat světlo, barvy a struktury, rozeznávat různé vrstvy zvuků, všimnout si vůně půdy, pryskyřice či jehličí a na chvíli nevytvářet ze svého pobytu žádný měřitelný výkon. Právě se smyslovým vnímáním a výrazným zpomalením pracují i vedené programy šinrin-joku.[1,14]

Telefon je vhodné alespoň na část času nechat v kapse. Ne proto, že by přístroj urážel lesní božstva, ale protože pozorovat mech a současně fotografovat, lokalizovat a hodnotit vlastní pozorování mechu je poněkud zvláštní definice soustředění.

Není ani nutné z lesní koupele vytvářet další výkonnostní disciplínu. Člověk, který po návratu oznámí, že dnes relaxoval o 23 procent lépe než minulou sobotu, možná techniku pochopil poněkud svérázně.

Ani věda zatím nezná univerzální dávku typu 37 minut smrku po snídani. Výzkumy používají velmi rozdílné protokoly – od krátkého sezení či chůze přes několikahodinové programy až po vícedenní pobyty. Právě tato různorodost je jedním z důvodů, proč se výsledky obtížně porovnávají a proč novější přehledy hodnotí jistotu evidence opatrně.[6,9]

Přesný lesní recept tedy nemáme. A možná je to dobře. Bylo by poněkud deprimující, kdybychom po několika tisících letech civilizace dokázali proměnit i toulání mezi stromy v tabulku dávkování.

Les není lék. A přesto nám může dělat dobře

Na lesní terapii je lákavé vytvořit krásně jednoduchý příběh: stromy vypouštějí fytoncidy, fytoncidy povzbudí imunitu, imunita porazí choroby a objímání dubu nakonec nahradí internistu. Tak jednoduché to není.

Nejširší přehledy ukazují slibné krátkodobé efekty v oblasti stresu, psychické pohody a některých kardiovaskulárních ukazatelů. Existují také zajímavé výsledky z imunologie. Současně však kvalita části důkazů zůstává nízká, studie bývají malé, intervence rozdílné a dlouhodobé klinické výsledky jsou podstatně méně prozkoumané než krátkodobé změny biomarkerů.[6,9]

To není důvod lesní koupel zavrhnout. Je to důvod neprodávat ji jako něco, čím není. Neměli bychom tvrdit, že les léčí rakovinu, depresi, hypertenzi nebo nespavost. Můžeme říct něco přesnějšího a neméně zajímavého: pobyt v přírodním prostředí může vytvářet podmínky, v nichž se organismus krátkodobě posouvá směrem ke klidnější fyziologické a psychické regulaci.

A zde se moderní Japonsko možná setkává s dávno zapomenutou Evropou. David Becher neměl HRV ani kortizolové testy, Oertel neměl imunologickou laboratoř a japonští vědci zase nevynalezli procházku. Dnešní metaanalýzy jim všem poněkud kazí večírek tím, že připomínají, jak komplikované je dokázat, co přesně funguje, jak moc a u koho.

Možná jsme tedy neobjevili nový lék. Spíš jsme moderními metodami začali ověřovat něco, co lázeňští lékaři, poutníci, hajní a lidé s prostou potřebou na chvíli zmizet mezi stromy tušili dávno před námi: prostředí, ve kterém trávíme čas, není pro naše tělo a mysl neutrální kulisa.

A člověku může občas prospět odejít tam, kde nic nepípá, nic se neaktualizuje a nikdo po něm nechce prezentaci.

Moderní medicína právem hledá nové molekuly, genové terapie, algoritmy a sofistikované technologie. Byla by ale škoda přehlédnout některé velmi staré technologie, které fungují bez baterie. Rostou venku, mají listy, kořeny a mimořádně špatné PR oddělení.

Autor:  David Kukla

Literatura

1. Forestry Agency, Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries of Japan. 森林浴 ―いつでも森と、心をほどく。 [Shinrin-yoku – forest bathing] [Internet]. Tokyo: Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries; [cited 2026 Aug 27].

2. Boříková J, Bořík O. David Becher a Karlovy Vary 18. století. Sokolov: Fornica Graphics; 2013. ISBN 978-80-87194-38-6.

3. Zeman L. Lázeňské parky. Komponovaná léčebná krajina na příkladu tří západočeských lázeňských měst z 19. a počátku 20. století. Zprávy památkové péče. 2016;76(5):483-496.

4. Oertel MJ. Ueber Terrain-Curorte zur Behandlung von Kranken mit Kreislaufs-Störungen, Kraftabnahme des Herzmuskels, ungenügenden Compensationen bei Herzfehlern, Fettherz und Fettsucht, Veränderungen im Lungenkreislauf etc.: insbesondere als Winter-Stationen in Süd-Tirol. Leipzig: FCW Vogel; 1886.

5. Claßen T, Bunz M. Einfluss von Naturräumen auf die Gesundheit – Evidenzlage und Konsequenzen für Wissenschaft und Praxis. Bundesgesundheitsblatt Gesundheitsforschung Gesundheitsschutz. 2018;61(6):720-728. doi: 10.1007/s00103-018-2744-9. PMID: 29767336.

6. Stier-Jarmer M, Throner V, Kirschneck M, Immich G, Frisch D, Schuh A. The psychological and physical effects of forests on human health: a systematic review of systematic reviews and meta-analyses. Int J Environ Res Public Health. 2021;18(4):1770. doi: 10.3390/ijerph18041770. PMID: 33670337.

7. Kobayashi H, Song C, Ikei H, Park BJ, Lee J, Kagawa T, et al. Forest walking affects autonomic nervous activity: a population-based study. Front Public Health. 2018;6:278. doi: 10.3389/fpubh.2018.00278. PMID: 30327762.

8. Antonelli M, Barbieri G, Donelli D. Effects of forest bathing (shinrin-yoku) on levels of cortisol as a stress biomarker: a systematic review and meta-analysis. Int J Biometeorol. 2019;63(8):1117-1134. doi: 10.1007/s00484-019-01717-x. PMID: 31001682.

9. Andrade AM, Durães SF, Franco Netto LCR, Fenner ALD, Carvalho MAB, Franco Netto G. Short-term cardiovascular and mental health responses to Shinrin-Yoku (forest bathing): a systematic review and meta-analysis. Front Psychol. 2026;17:1707829. doi: 10.3389/fpsyg.2026.1707829. PMID: 41756503.

10. Li Q, Morimoto K, Nakadai A, Inagaki H, Katsumata M, Shimizu T, et al. Forest bathing enhances human natural killer activity and expression of anti-cancer proteins. Int J Immunopathol Pharmacol. 2007;20(2 Suppl 2):3-8. doi: 10.1177/03946320070200S202. PMID: 17903349.

11. Li Q, Kobayashi M, Wakayama Y, Inagaki H, Katsumata M, Hirata Y, et al. Effect of phytoncide from trees on human natural killer cell function. Int J Immunopathol Pharmacol. 2009;22(4):951-959. doi: 10.1177/039463200902200410. PMID: 20074458.

12. Kotera Y, Richardson M, Sheffield D. Effects of Shinrin-Yoku (forest bathing) and nature therapy on mental health: a systematic review and meta-analysis. Int J Ment Health Addict. 2022;20:337-361. doi: 10.1007/s11469-020-00363-4.

13. Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Life Sciences Prague. Lecture on forest therapy from world's foremost expert Dr. Qing Li [Internet]. Prague: Czech University of Life Sciences Prague; 2026 Mar 26 [cited 2026 Aug 27].

14. Lesní koupel. O nás [Internet]. [cited 2026 Aug 27].

15. Plíhalová M. Pšššt! Příroda právě léčí. Respekt [Internet]. 2026 Aug 9 [cited 2026 Aug 27].