Příspěvky

Když mikrobiom hladoví

Obrázek
  Aneb proč je vláknina štítem proti vnitřní kanibalizaci Po celá desetiletí byla vláknina ve výživě vnímána jako poněkud nudná, byť nepochybně užitečná složka potravy. Tradiční medicína 20. století na ni pohlížela především jako na balastní látku, čili mechanický kartáč, který podporuje peristaltiku a pomáhá předcházet zácpě. Tudíž něco mezi instalatérem a kominíkem trávicího traktu. Užitečné, jistě. Ale těžko něco, kvůli čemu byste svolávali tiskovou konferenci. S rozvojem výzkumu lidského mikrobiomu (zejména v posledních, řekněme, 20 letech) se však pohled zásadně změnil. Ukázalo se, že vláknina je důležitým zdrojem potravy pro střevní bakterie, které ji fermentují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména propionát, acetát a butyrát. Ten vyživuje buňky střevní sliznice a podílí se na regulaci zánětlivých procesů. Příběh se zdál poměrně jednoduchý: když vlákninu jíme, prospíváme my i naše mikrobiota; když ji nejíme, mikrobiom zkrátka jen nedostane najíst. Jak se nyní ukazuj...
Okomentovat
Další informace

Co dělají mikroplasty v naší kosmetice?

Obrázek
  Aneb proč se náš peeling někdy chová jako velmi malý ekologický darebák Ranní koupelna je místo, kde člověk obvykle očekává kartáček, ručník a tichou výčitku zrcadla. Méně už čeká, že si na obličej nanáší syntetické polymerní částice, které se po krátké kosmetické kariéře vydají do kanalizace, čističky, řeky, půdy — a v některých případech i zpět na náš talíř. Mikroplasty jsou plastové částice menší než 5 mm; mohou být záměrně přidávané do produktů, nebo vznikat rozpadem větších plastů. V kosmetice se řeší hlavně ty první: malé, poslušné a průmyslově velmi užitečné částečky, které se však v přírodě nechovají jako slušně vychovaný host, nýbrž jako návštěva, která se rozhodla zůstat několik století. Proč vůbec dáváme plast na obličej? Protože funguje. A to je na něm právě ta nepříjemná část. Plastové mikrokuličky a syntetické polymery umějí v kosmetice dělat spoustu užitečných věcí: obrušují v peelingu, dodávají hladký pocit, stabilizují emulze, zvyšují voděodolnost, vytvář...
Okomentovat
Další informace

Pravda o probioticích: reklama slibuje armádu, dorazí pár turistů

Obrázek
  Actimel aneb David Attenborough mezi funkčními potravinami Malá lahvička, velký příběh a probiotický zázrak, nebo jen pořádně oslazený jogurt s jednou z nejlepších reklamních kampaní v dějinách mléčných výrobků? Když se Actimel v 90. letech vydal z Belgie do světa, nepřišel skromně jako fermentovaný mléčný nápoj. Přišel jako malý bílý rytíř imunity v plastové zbroji, s proprietární kulturou Lacticaseibacillus paracasei subsp. paracasei CNCM I-1518 (dříve označovaného jako L. casei CNCM I-1518 nebo DN-114 001) a marketingem tak sebejistým, že by mohl prodávat dešťovou vodu jako hydroterapeutický nektar. Před lety reklamy naznačovaly výrazné zdravotní benefity a podporu dětské obranyschopnosti; po zásazích regulátorů a zpřísnění pravidel pro zdravotní tvrzení se rétorika ztišila do bezpečnější věty: vitaminy D a B6 přispívají k normální funkci imunitního systému. Což je pravda, stejně jako je pravda, že klobouk přispívá k eleganci, nikoli však automaticky k inteligenci nositele. Za...
Okomentovat
Další informace

Kefír, zánět a další drobné záležitosti civilizace

Obrázek
Když se dnes řekne protizánětlivá strava, na scénu obvykle vstoupí omega-3 v roli výživového aristokrata, ověšené studiemi a lahvičkami rybího oleje. Fermentované potraviny kráčejí hned za nimi jako módní společnost s vlastním festivalem, manifestem a fotografií kvásku na Instagramu. Prebiotika mezitím stojí u zadního vchodu v pracovním kabátě. Jsou levná, nenápadná a mediálně nepříliš vzrušující, takže se s nimi zachází jako s otloukánkem rodiny. Věřte nebo ne, nejúčinnější protizánětlivý mix potravin není ani omega-3, ani módní kefír. Je to nudná kombinace bakterií a jejich „potravy" – tedy prebiotik (látky, především rozpustná vláknina, podporujících růst prospěšných střevních bakterií). Nová studie to právě prokázala. A vědecká komunita tak trochu překvapuje samu sebe.  Nedávná studie v Journal of Translational Medicine sledovala, co se během šesti týdnů stane lidem užívajícím inulin, omega-3 nebo synbiotikum (kombinaci prospěšných mikroorganismů a jejich potravy) složené z k...
Okomentovat
Další informace

Skoro vše, co jste chtěli vědět o hořčíku, ale báli jste se zeptat

Obrázek
  Úvod: když se z minerálu stane kapesní mesiáš Hořčík je vážně skvělý minerál. True story... účastní se stovek enzymatických reakcí, pomáhá nervům, svalům a energetickému metabolismu. Tělo bez něj funguje přibližně jako finanční úřad bez formuláře VIES: teoreticky ano, prakticky se všichni začnou tvářit ustaraně a nikdo pořádně neví proč, ale všichni jsou si jisti, že za to může někdo jiný. Problém nastává ve chvíli, kdy se z hořčíku v reklamách stane švýcarský nůž na křeče, stres, spánek, krevní tlak, mozek, výkon, náladu, karmu a pravděpodobně i na ztrátu smyslu života, který jste zažili poté, co jste zjistili, kolik stojí prémiový chelát v lékárně. Tady je dobré na chvíli odložit marketingovou buřinku, sáhnout po důkazní baterce a rozsvítit ji tam, kde se reklama pohybuje výhradně potmě a na špičkách. Protože pravda je méně třpytivá, ale podstatně užitečnější. Některé formy hořčíku se vstřebávají lépe než jiné. Oxid tahá za kratší konec. Rozdíly mezi organickými formami ale ...
Okomentovat
Další informace