BicomBrno.cz blog

Kdysi dávno, v galaxii ne zas tak vzdálené, v laboratoři s UV světlem a kávou, která páchla jako zoufalství, vědci věřili, že jíme, protože nám jídlo chutná. Chuť byla jejich princezna Leia, mozek byl hrdinný Luke, a tělo? Tělo bylo C-3PO – víceméně zdvořilé, ale bez jakékoliv iniciativy.  Jenže pak přišel nečekaný zvrat.   V roce 2020 se tři vědci (a ne náhodou to nebylo v Německé demokratické republice) – Ivan de Araujo, Mark Schatzker a Dana Small – rozhodli, že tuhle pohádku rozstřílejí na atomy. Jejich studie Rethinking Food Reward (vyšlo v Annual Review of Psychology) totiž ukázala, že ve skutečnosti nejíme kvůli chuti, ale kvůli tomu, že naše střeva jsou diabolicky mazaná a posílají mozku orgasticky přesvědčivé signály, něco jako „Tohle bylo dobré, dej si ještě.“   Když chuť ztratila glanc  Starý model říkal, že jídlo nás odměňuje tím, jak půvabně chutná — a tím spouští neuronový mejdan vedený dopaminem a jeho biochemickými kámoši z odměnové party. ...

Zatímco beta-karoten si užívá slávu v reklamách na mrkvovou šťávu a v salátech se rochní jako oranžový influencer, jeho méně okázalí příbuzní – xantofyly – vykonávají skutečnou práci v zákulisí. Ač nevypadají jako superhrdinové, spíš jako účetní z městského úřadu v reflexní vestě, mají schopnost, která by rozplakala i animátory z Marvelu: s velkou dávkou jistoty totiž prodlužují život. Xantofyly jsou podskupinou karotenoidů, přírodních pigmentů, které barví listy, plody, krevety a lososy do zářivých tónů žluté, červené a oranžové. Na rozdíl od svých karotenových bratranců (např. beta-karoten), kteří jsou nepolární a tak trochu bezcharakterní, xantofyly obsahují atomy kyslíku, a tedy přirozený talent na ochranu biologických membrán. A kde je membrána, tam je život. A kde je život, tam se stárne. A kde se stárne, tam musí nastoupit Arnold, nebo spíš Chuck?   Astaxanthin: Chuck Norris mezi antioxidanty  Pokud byste potřebovali osobního strážce pro své mitochondrie, astaxanth...

Zastavení čtvrté - Rizikové faktory a čemu se vyvarovat. V předchozích kapitolách jsme se soustředili na to, co dělat pro snížení zánětů a dlouhověkost. Stejně důležité je ale zmínit, čemu se naopak vyhnout – které faktory v našem životním stylu zbytečně rozdmýchávají vnitřní záněty a podkopávají naše snahy o zdraví. Některé z nich už přirozeně vyplynuly (opak k dobrým návykům): například nedostatek spánku, chronický stres, sedavý způsob života, dehydratace či nekvalitní strava plná cukru a nezdravých tuků – to vše jsou recepty na “inflammaggedon” . Zde si je shrneme a doplníme ještě další pozoruhodné návyky, zejména kouření, nadměrný alkohol, cukr a sůl, přejídání, toxické myšlení, protože ty patří k nejškodlivějším ze zlozvyků. Klíčem je rozpoznat tyto rizikové faktory a postupně je eliminovat nebo aspoň zmírnit. Někdy to jde jednoduše (třeba přestat sladit nápoje cukrem), jindy je to běh na dlouhou trať (odnaučit se kouřit). Ale uvědomění je prvním krokem. Pojďme si tedy...

  Zastavení třetí - účinné přírodní doplňkové látky a adaptogeny Vedle hlavního proudu živin existují i různé bonusové přírodní látky, označované např. jako fytochemikálie , které vykazují pozoruhodné protizánětlivé účinky. Ne vždy je naše strava bohatě obsahuje, a tak je lidé odjakživa získávali z bylin, hub a koření. Moderní věda si na ně posvítila a mnohé babské rady potvrdila. Zde zmíním pět zástupců: léčivé houby (1,3/1,6) betaglukany) a široká skupina betaglukanů obecně, kurkumu (kurkumin), astaxanthin a glycin. Tyto látky se dají konzumovat přirozeně (např. uvařit si silný vývar z hlívy ústřičné, kořenit kari kurkumou, jíst ovesné vločky plné betaglukanů), nebo formou doplňků. Samozřejmě neslibujeme zázraky, pořád platí, že základ je životospráva. Ale jako podpora a doplněk v prevenci zánětů můžou sehrát zajímavou epizodní roli. Léčivé houby – dar lesa pro imunitu Houby nejsou jen lahůdkou na talíři, mnohé z nich obsahují pozoruhodné sloučeniny, které modulují imunitu. Tradi...