BicomBrno.cz blog

  Aneb proč je vláknina štítem proti vnitřní kanibalizaci Po celá desetiletí byla vláknina ve výživě vnímána jako poněkud nudná, byť nepochybně užitečná složka potravy. Tradiční medicína 20. století na ni pohlížela především jako na balastní látku, čili mechanický kartáč, který podporuje peristaltiku a pomáhá předcházet zácpě. Tudíž něco mezi instalatérem a kominíkem trávicího traktu. Užitečné, jistě. Ale těžko něco, kvůli čemu byste svolávali tiskovou konferenci. S rozvojem výzkumu lidského mikrobiomu (zejména v posledních, řekněme, 20 letech) se však pohled zásadně změnil. Ukázalo se, že vláknina je důležitým zdrojem potravy pro střevní bakterie, které ji fermentují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména propionát, acetát a butyrát. Ten vyživuje buňky střevní sliznice a podílí se na regulaci zánětlivých procesů. Příběh se zdál poměrně jednoduchý: když vlákninu jíme, prospíváme my i naše mikrobiota; když ji nejíme, mikrobiom zkrátka jen nedostane najíst. Jak se nyní ukazuj...

  Actimel aneb David Attenborough mezi funkčními potravinami Malá lahvička, velký příběh a probiotický zázrak, nebo jen pořádně oslazený jogurt s jednou z nejlepších reklamních kampaní v dějinách mléčných výrobků? Když se Actimel v 90. letech vydal z Belgie do světa, nepřišel skromně jako fermentovaný mléčný nápoj. Přišel jako malý bílý rytíř imunity v plastové zbroji, s proprietární kulturou Lacticaseibacillus paracasei subsp. paracasei CNCM I-1518 (dříve označovaného jako L. casei CNCM I-1518 nebo DN-114 001) a marketingem tak sebejistým, že by mohl prodávat dešťovou vodu jako hydroterapeutický nektar. Před lety reklamy naznačovaly výrazné zdravotní benefity a podporu dětské obranyschopnosti; po zásazích regulátorů a zpřísnění pravidel pro zdravotní tvrzení se rétorika ztišila do bezpečnější věty: vitaminy D a B6 přispívají k normální funkci imunitního systému. Což je pravda, stejně jako je pravda, že klobouk přispívá k eleganci, nikoli však automaticky k inteligenci nositele. Za...

Když se dnes řekne protizánětlivá strava, na scénu obvykle vstoupí omega-3 v roli výživového aristokrata, ověšené studiemi a lahvičkami rybího oleje. Fermentované potraviny kráčejí hned za nimi jako módní společnost s vlastním festivalem, manifestem a fotografií kvásku na Instagramu. Prebiotika mezitím stojí u zadního vchodu v pracovním kabátě. Jsou levná, nenápadná a mediálně nepříliš vzrušující, takže se s nimi zachází jako s otloukánkem rodiny. Věřte nebo ne, nejúčinnější protizánětlivý mix potravin není ani omega-3, ani módní kefír. Je to nudná kombinace bakterií a jejich „potravy" – tedy prebiotik (látky, především rozpustná vláknina, podporujících růst prospěšných střevních bakterií). Nová studie to právě prokázala. A vědecká komunita tak trochu překvapuje samu sebe.  Nedávná studie v Journal of Translational Medicine sledovala, co se během šesti týdnů stane lidem užívajícím inulin, omega-3 nebo synbiotikum (kombinaci prospěšných mikroorganismů a jejich potravy) složené z k...

Kdysi dávno, v galaxii ne zas tak vzdálené, v laboratoři s UV světlem a kávou, která páchla jako zoufalství, vědci věřili, že jíme, protože nám jídlo chutná. Chuť byla jejich princezna Leia, mozek byl hrdinný Luke, a tělo? Tělo bylo C-3PO – víceméně zdvořilé, ale bez jakékoliv iniciativy.  Jenže pak přišel nečekaný zvrat.   V roce 2020 se tři vědci (a ne náhodou to nebylo v Německé demokratické republice) – Ivan de Araujo, Mark Schatzker a Dana Small – rozhodli, že tuhle pohádku rozstřílejí na atomy. Jejich studie Rethinking Food Reward (vyšlo v Annual Review of Psychology) totiž ukázala, že ve skutečnosti nejíme kvůli chuti, ale kvůli tomu, že naše střeva jsou diabolicky mazaná a posílají mozku orgasticky přesvědčivé signály, něco jako „Tohle bylo dobré, dej si ještě.“   Když chuť ztratila glanc  Starý model říkal, že jídlo nás odměňuje tím, jak půvabně chutná — a tím spouští neuronový mejdan vedený dopaminem a jeho biochemickými kámoši z odměnové party. ...

Odbory ve vašem břiše Osa střevo-mozek, psychika a metabolismus Tato série vás už určitě přesvědčila, že mít spokojený mikrobiom se vyplatí, a že k tomu nepotřebujete finančně vykrvácet za drahé doplňky stravy. Běžné jídlo s prebiotickou vlákninou vyhrává. Co se ale stane, když tu péči zanedbáte? Neodnesou to jen vaše střeva, odnese to i vaše hlava, srdce a váha. Gut-brain axis: Bakterie jako asertivní odbory Tzv. „gut-brain axis“ představuje přímou komunikační dálnici mezi střevním mikrobiomem a mozkem. Hlavním kabelem je bloudivý nerv ( nervus vagus ). Představte si svůj mikrobiom jako velmi asertivní odborovou organizaci, která neustále vyjednává s vedením (mozkem). Když odborářům dáváte dostatek vlákniny, posílají nahoru pochvalné zprávy a vyrábějí postbiotika, která fungují jako ultimátní elixír klidu. Ale když jim naservírujete jen stres a rohlík se salámem, odbory vyhlásí stávku. Do těla propustí zánětlivé látky a vy se najednou cítíte pod psa, máte úzkosti, špatně spíte a myslí...