Mikrobiom a jeho role ve zdraví – díl č. 4


Odbory ve vašem břiše

Osa střevo-mozek, psychika a metabolismus

Tato série vás už určitě přesvědčila, že mít spokojený mikrobiom se vyplatí, a že k tomu nepotřebujete finančně vykrvácet za drahé doplňky stravy. Běžné jídlo s prebiotickou vlákninou vyhrává. Co se ale stane, když tu péči zanedbáte? Neodnesou to jen vaše střeva, odnese to i vaše hlava, srdce a váha.



Gut-brain axis: Bakterie jako asertivní odbory

Tzv. „gut-brain axis“ představuje přímou komunikační dálnici mezi střevním mikrobiomem a mozkem. Hlavním kabelem je bloudivý nerv (nervus vagus).


Představte si svůj mikrobiom jako velmi asertivní odborovou organizaci, která neustále vyjednává s vedením (mozkem). Když odborářům dáváte dostatek vlákniny, posílají nahoru pochvalné zprávy a vyrábějí postbiotika, která fungují jako ultimátní elixír klidu. Ale když jim naservírujete jen stres a rohlík se salámem, odbory vyhlásí stávku. Do těla propustí zánětlivé látky a vy se najednou cítíte pod psa, máte úzkosti, špatně spíte a myslíte si, že za to může počasí. Kdepak, to jen bifidobakterie drží hladovku.


Ačkoli se 90–95 % tělesného serotoninu (hormonu štěstí) tvoří ve střevech, do mozku přes hematoencefalickou bariéru většinou neprojde. Mozek si ho tvoří sám. Přesto bakterie naši náladu řídí nepřímo – diktují totiž, jak moc propustná střeva budou a jak velký systémový zánět se do těla (a mozku) dostane. Dysbióza úzce souvisí s depresemi, úzkostmi a řadou civilizačních a degenerativních nemocí (od cukrovky 2. typu po Alzheimera).



Heart-brain axis: I srdce má nervy

Existují také fyziologické vazby mezi srdcem a mozkem (tzv. neurokardiologie). Srdce obsahuje vlastní neuronovou síť (intrakardiální neurity). A do toho vstupuje mikrobiom. Znáte onen "kámen v břiše" nebo "svírání u srdce"? Emoce mají tělesnou rovinu. Střevní bakterie přes produkci SCFA a ovlivnění zánětu dokážou měnit cévní tonus a zátěž pro srdce. Chronický zánět ze střev zvyšuje kardiovaskulární riziko.

Hluboký ponor do Postbiotik

Kromě známých SCFA (acetát, propionát, butyrát), které chrání sliznice a tlumí zánět, vzniká na povedené „afterparty“ ve střevech celá řada dalších magických látek:


  • Bakteriociny: Přímé zbraně, které potlačují patogenní mikroorganismy.

  • Exopolysacharidy (EPS): Pomáhají posilovat střevní bariéru.

  • Bakteriální enzymy: Podporují trávení a vstřebávání živin.

  • Peptidoglykanové fragmenty a peptidy: Mají imunoregulační účinky, učí imunitní systém rozeznávat patogeny.

  • Vitaminy (skupiny B, K): Přímo produkované bakteriemi pro vaši potřebu.

Regulace hmotnosti a metabolismus

Proč některé bakterie podporují hubnutí? Poměr kmenů Firmicutes ku Bacteroidetes se často zmiňuje v souvislosti s obezitou, i když prim hraje celková diverzita. Naše hrdinka Akkermansia muciniphila je přímo spojována s nižší váhou a kontrolou glukózy. Prebiotická vláknina (a následně SCFA) pomáhá tělu lépe hospodařit s energií. Funguje jako štít, který zabraňuje prudkým výkyvům cukru v krvi (tzv. glukózovým horským dráhám). Stabilní cukr znamená méně energetických propadů, žádné záchvaty vlčího hladu a lepší soustředění.

Hacknutí mikrobiomu (Závěrečné tipy)

Vyživovat je lepší (a levnější) než bojovat. Pokud dostanou přátelské bakterie prostor a stravu, vytlačí patogeny samy. Do stravy můžete zařadit i adaptogeny (rostliny a houby zklidňující stresový hormon kortizol), které se v kombinaci s prebiotiky doplňují.


Jak by možná řekl kanadský klasik Stephen Leacock:

„Psaní je jednoduché, stačí si sednout k papíru a psát; to těžké je, aby vás něco rozumného napadlo.“


S jídlem je to podobné. Stačí nakoupit a sníst, ale nakrmit ty správné bakterie je vyšší liga. Ale zase taková věda to není. Různorodost, pestrost, umírněnost.


Zkrátka a dobře: než si příště půjdete pro radu k psychologovi kvůli špatné náladě, zkuste si nejdřív uvařit k večeři čočku s kysaným zelím nebo si dejte vychlazený brambor. Vaše střevní odbory vám poděkují – a dost možná zjistíte, že ten život vlastně není zase tak špatný!


Autor: David Kukla









Poznámka závěrem:

Individuální rozdíly jsou značné: co funguje jednomu, nemusí platit pro všechny. Záleží na genetických predispozicích, současném stavu mikrobioty i životním stylu. Mnohé informace vycházejí z dosavadních studií, které průběžně upřesňují vliv jednotlivých bakteriálních kmenů a postbiotik. Zdroje typu PubMed či recenzované články v „Nature“, „Cell Host & Microbe“ nebo „Science“ poskytnou podrobnější informace.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Střeva vrací úder: nový pohled na to, co nás ve skutečnosti nutí jíst

Obrázek
Kdysi dávno, v galaxii ne zas tak vzdálené, v laboratoři s UV světlem a kávou, která páchla jako zoufalství, vědci věřili, že jíme, protože nám jídlo chutná. Chuť byla jejich princezna Leia, mozek byl hrdinný Luke, a tělo? Tělo bylo C-3PO – víceméně zdvořilé, ale bez jakékoliv iniciativy.  Jenže pak přišel nečekaný zvrat.   V roce 2020 se tři vědci (a ne náhodou to nebylo v Německé demokratické republice) – Ivan de Araujo, Mark Schatzker a Dana Small – rozhodli, že tuhle pohádku rozstřílejí na atomy. Jejich studie Rethinking Food Reward (vyšlo v Annual Review of Psychology) totiž ukázala, že ve skutečnosti nejíme kvůli chuti, ale kvůli tomu, že naše střeva jsou diabolicky mazaná a posílají mozku orgasticky přesvědčivé signály, něco jako „Tohle bylo dobré, dej si ještě.“   Když chuť ztratila glanc  Starý model říkal, že jídlo nás odměňuje tím, jak půvabně chutná — a tím spouští neuronový mejdan vedený dopaminem a jeho biochemickými kámoši z odměnové party. ...
Další informace

Protokol dlouhověkosti, díl č. 5

Obrázek
Zastavení čtvrté - Rizikové faktory a čemu se vyvarovat. V předchozích kapitolách jsme se soustředili na to, co dělat pro snížení zánětů a dlouhověkost. Stejně důležité je ale zmínit, čemu se naopak vyhnout – které faktory v našem životním stylu zbytečně rozdmýchávají vnitřní záněty a podkopávají naše snahy o zdraví. Některé z nich už přirozeně vyplynuly (opak k dobrým návykům): například nedostatek spánku, chronický stres, sedavý způsob života, dehydratace či nekvalitní strava plná cukru a nezdravých tuků – to vše jsou recepty na “inflammaggedon” . Zde si je shrneme a doplníme ještě další pozoruhodné návyky, zejména kouření, nadměrný alkohol, cukr a sůl, přejídání, toxické myšlení, protože ty patří k nejškodlivějším ze zlozvyků. Klíčem je rozpoznat tyto rizikové faktory a postupně je eliminovat nebo aspoň zmírnit. Někdy to jde jednoduše (třeba přestat sladit nápoje cukrem), jindy je to běh na dlouhou trať (odnaučit se kouřit). Ale uvědomění je prvním krokem. Pojďme si tedy...
Další informace

Xantofyly – barviva, co prodlužují život (a nejen plameňákům)

Obrázek
Zatímco beta-karoten si užívá slávu v reklamách na mrkvovou šťávu a v salátech se rochní jako oranžový influencer, jeho méně okázalí příbuzní – xantofyly – vykonávají skutečnou práci v zákulisí. Ač nevypadají jako superhrdinové, spíš jako účetní z městského úřadu v reflexní vestě, mají schopnost, která by rozplakala i animátory z Marvelu: s velkou dávkou jistoty totiž prodlužují život. Xantofyly jsou podskupinou karotenoidů, přírodních pigmentů, které barví listy, plody, krevety a lososy do zářivých tónů žluté, červené a oranžové. Na rozdíl od svých karotenových bratranců (např. beta-karoten), kteří jsou nepolární a tak trochu bezcharakterní, xantofyly obsahují atomy kyslíku, a tedy přirozený talent na ochranu biologických membrán. A kde je membrána, tam je život. A kde je život, tam se stárne. A kde se stárne, tam musí nastoupit Arnold, nebo spíš Chuck?   Astaxanthin: Chuck Norris mezi antioxidanty  Pokud byste potřebovali osobního strážce pro své mitochondrie, astaxanth...
Další informace