Mikrobiom a jeho role ve zdraví – díl č. 4

 

Mikrobiom, psychika a metabolismus – Jak vaše bakterie ovlivňují mysl i váhu?

Opáčko z minula, proč se starat o mikrobiom?

Tato série vás už určitě přesvědčila, že mít spokojený mikrobiom je vcelku výhodné. Neznamená to ale, že se proto musíte finančně zruinovat. Základem je pestrá strava bohatá na prebiotickou vlákninu a fermentované potraviny – to vše dokáže účinně „nakrmit“ vaši střevní mikroflóru. Probiotické doplňky samozřejmě mají své opodstatnění (např. po antibiotické léčbě nebo pro rychlou stimulaci mikrobiomu), ale pro dlouhodobou stabilitu a rozumnou cenu vyhrává běžné jídlo s prebiotickou vlákninou a dostatkem živin obecně. A pokud už sáhnete k doplnkům stravy, prebiotická vláknina je řádově levnější řešení, nežli drahá probiotika.

Gut-brain axis – jak bakterie komunikují s mozkem?

Už víme, že tzv. „gut-brain axis“ představuje osu mezi střevním mikrobiomem a mozkem. Klíčovou roli hraje bloudivý nerv (nervus vagus), který přenáší informace z břicha do mozku a zpět. Pokud je střevní komunita v rovnováze, posílá pozitivní signály ovlivňující náladu, spánek či zvládání stresu. Naopak při dysbióze (narušené rovnováze bakterií) se mohou objevovat změny nálad, zvýšená citlivost na stres nebo horší spánek.

Proč raději „vyživovat“ než „bojovat“

Když dostanou přátelské bakterie dostatek vlákniny a dalších živin, vytlačují patogenní mikroorganismy přirozenou cestou. Z dlouhodobého hlediska je to levnější a udržitelnější přístup než neustálé potlačování „nepřátelské partičky bakterií“ antibiotiky nebo jinými invazivními metodami, případně polykat kvanta probiotik.

Heart-brain axis – a co komunikace střeva se srdcem?

Ačkoli se srdce tradičně spojuje především s emocemi, existují také fyziologické vazby mezi srdcem a mozkem (někdy se mluví o „heart-brain axis“ či o neurokardiologii). Srdce skutečně obsahuje vlastní neuronovou síť (tzv. intrakardiální neurity), která komunikuje s mozkem skrze autonomní nervový systém.

Jak do toho zapadá mikrobiom?

Nepřímý vliv skrze zánětlivé a metabolické procesy. Střevní bakterie produkují řadu metabolitů (např. SCFA), které mohou ovlivňovat cévní tonus a zátěž pro srdce. Naopak chronický zánět, vznikající při dysbióze, může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Znáte výrazy „pocit v břiše“ nebo „vnímání srdcem“ ? Emoce mají i somatickou rovinu. Střevní i srdeční nervová síť posílají signály do mozku. Když jsou tyto signály silné (třeba při stresu), mohou je lidé vnímat jako tlak „na hrudi“ nebo „v břiše“. Pojem „heart-brain axis“ se v odborné literatuře používá méně často než „gut-brain axis“. V praxi však jde o popsané komunikační dráhy, kde stav mikrobiomu může hrát podpůrnou (ne vždy přímou) roli přes zánětlivou aktivitu, hormonální a metabolické dráhy.

Serotonin a střevní mikrobiom

Ačkoli se 90–95 % tělesného serotoninu tvoří ve střevech, neprochází ve větším množství přes hematoencefalickou bariéru do mozku. Mozek si z velké části produkuje serotonin sám, z aminokyseliny tryptofanu. Přesto mají střevní bakterie vliv na náladu a psychiku, nepřímo regulují imunitní procesy, produkci postbiotik, které následně působí na nervovou soustavu. Kvalita a diverzita mikrobiomu ovlivňuje propustnost střev a tím i míru systémového zánětu, který může zasáhnout i do mozku. V zásadě platí že:

• Nedostatečně vykrmený mikrobiom = větší náchylnost k úzkostem, depresím či poruchám nálady.
  
  

• Dostatečně vykrmený mikrobiom = větší šance na emoční stabilitu a lepší zvládání stresu.

Jak mikrobiom ovlivňuje úzkost, depresi a chronické záněty

Úzkost a deprese

Dysbióza (narušení rovnováhy v mikrobiomu) bývá spojena s narušením střevní bariéry (zvýšená prospustnost střeva), vyšší zánětlivou aktivitou a výkyvy nálad. Zánětlivé mediátory se pak mohou dostat do krevního oběhu a prostřednictvím neurochemických procesů ovlivňovat i funkce mozku, čili působit výkyvy nálady.

Chronické záněty

Nejen psychika (deprese, úzkosti …), ale i řada civilizačních nemocí (vysoký tlak, artritida, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární choroby, rakovina, obezita, alergie, autoimunitní onemocnění … ) nebo také degenerativních nemocí ( alzheimer, parkinson, artróza …) souvisí s chronickým zánětem. Správně fungující mikrobiom pomáhá udržovat integritu střevní bariéry, aby škodlivé látky nepronikaly do krve, produkce SCFA (zejména butyrátu) tlumí zánět a napomáhá regeneraci sliznic, no a optimalizuje imunitní reakce tak, aby tělo zbytečně nepřehánělo obranu.

Postbiotika: klíč nejen k protizánětlivým účinkům

Vzpomináte na tu fakt povedenou afterparty z 2. dílu? Postbiotika jsou konečný produkt, který vznikne, když si probiotické bakterie pořádně užívají prebiotika, jejich palivo.

Už jsem zmińoval nejznámější postbiotika SCFA (acetát, propionát, butyrát) vznikající, když střevní bakterie fermentují rozpustnou vlákninu, především rezistentní škrob s dlouhými řetězci. SCFA se rychle vstřebávají ve střevech a mají rozsáhlé protizánětlivé účinky. Společně podporují správné pH ve střevě, brání růstu patogenů a optimalizují imunitní reakce. Ale tím výčet zdaleka nekončí, tady jsou příklady dalších postbiotik:

• Bakteriociny – potlačují patogenní mikroorganismy.

• Exopolysacharidy (EPS) – pomáhají posilovat střevní bariéru a někdy i zlepšují konzistenci fermentovaných potravin.

• Bakteriální enzymy – podporují trávení a vstřebávání živin.

• Peptidoglykanové fragmenty – mohou mít imunoregulační účinky, podporující lepší rozpoznávání patogenů.

• Bakteriální peptidy – některé mají antimikrobiální vlastnosti nebo modulují imunitní systém.

• Vitaminy a další metabolity (např. některé vitaminy skupiny B, vitamin K) – produkované bakteriemi, přispívají ke správné funkci organismu.

Proč postbiotika fungují? Přímo působí na buňky lidského těla a ovlivňují záněty, metabolické dráhy i imunitní toleranci. Pokud má někdo stravu chudou na prebiotickou vlákninu, přichází o celou tuhle povedenou afterparty.

Mikrobiom a regulace hmotnosti

Proč některé bakterie podporují hubnutí a jiné ne?

Akkermansia muciniphila je spojována s nižší tělesnou váhou a lepší kontrolou glukózy. Poměr kmenů Firmicutes : Bacteroidetes se často zmiňuje v souvislosti s obezitou, ale není to univerzální pravidlo; novější studie ukazují, že roli hraje mnohem více faktorů (genetika, prostředí, celková diverzita).

Jak střevní mikrobiom ovlivňuje metabolismus cukrů a tuků?

• SCFA (acetát, propionát, butyrát) mohou zlepšovat citlivost na inzulin a pomáhají tělu hospodařit s energií účinněji.

• Dysbióza zvyšuje chronický zánět, který je spjatý s inzulinovou rezistencí i větším rizikem obezity.

Hacknutí mikrobiomu pro lepší psychiku i výkon

Jak změna stravy ovlivní kognitivní funkce, energii a soustředění?

Stabilnější glykemie a dostatek vlákniny znamenají méně energetických propadů a lepší schopnost soustředění. Správné bakteriální složení střev přispívá k odolnosti vůči stresu i lepší náladě. Prebiotická vláknina zabraňuje prudkým výkyvům cukru v krvi a vyživuje přátelské bakterie. Ty poté produkují SCFA s pozitivními účinky na metabolismus i mozek. Stabilní hladina cukru znamená dlouhodobější energii a lepší psychickou pohodu.

Adaptogenní potraviny a střevní mikrobiom

Vedle běžné fermentované zeleniny či kombuchy zmíním i často sklońované adaptogeny. To jsou rostliny, houby či látky, které pomáhají tělu lépe se vyrovnat se stresem a navracet se do rovnováhy (homeostázy). Podle některých teorií dokážou adaptogeny modulovat stresové hormony (například kortizol), posilovat výdrž a zvyšovat odolnost vůči fyzické či psychické zátěži. Jejich vliv na mikrobiom není ještě tolik probádaný, v praxi se často kombinují s vyváženou stravou a probioticko-prebiotickým přístupem pro dosažení synergického účinku.

Závěrem

Pečovat o svůj mikrobiom se vyplatí z mnoha důvodů:

• Nenáročné na peněženku: Dlouhodobě je levnější vsadit na dostatek vlákniny (hlavně prebiotik) a reálných nutričně bohatých potravin, než polykat drahé pilulky.

• Protizánětlivý efekt: Správně živený mikrobiom produkuje postbiotika, která tlumí záněty,  zlepšují imunitu, spánek i náladu.

• Regulace váhy i nálady: Jakmile dáte střevům „šťávu“, odrazí se to v citlivější reakci na inzulin, lepší psychice, lepší imunitě a často i lepší formě.

Tuhle válku s civilizačními chorobami a špatnou náladou pomůžete vyhrát tím, že dodáte dostatek paliva přátelským bakteriím, namísto abyste s patogeny později tvrdě bojovali. Jak trefně říká Sun-c’ v klasice Umění války:

„The supreme art of war is to subdue the enemy without fighting.“

A přesně takto funguje i náš mikrobiom: vyživujte přátelské bakterie, a nepřátelé se stáhnou do pozadí. Díky za výdrž této čtyřdílné sérii a přeji hodně úspěchů na cestě k lepší harmonii střev, těla i duše!

Autor: David Kukla

---

Poznámka závěrem:

Individuální rozdíly jsou značné: co funguje jednomu, nemusí platit pro všechny. Záleží na genetických predispozicích, současném stavu mikrobioty i životním stylu. Mnohé informace vycházejí z dosavadních studií, které průběžně upřesňují vliv jednotlivých bakteriálních kmenů a postbiotik. Zdroje typu PubMed či recenzované články v „Nature“, „Cell Host & Microbe“ nebo „Science“ poskytnou podrobnější informace.