Aneb proč byste měli s lehkým humorem a kouskem avokáda (zdroj tuků!) polykat sluneční vitamin a K2?
Pozor, slunce vychází!
Kdysi bylo úplně běžné celé dny se potulovat venku, chytat paprsky a zapomínat se mazat opalovacím krémem (i kdyby tenkrát existoval). Dnes nás reklamy děsí rakovinou kůže, a tak se raději dobrovolně schováváme v budovách, krémy se natíráme raději třikrát po sobě, a kdyby to šlo, nosíme s sebou i proutěný slunečník. Výsledkem je, že máme nedostatek vitaminu D – skrytého superhrdiny, který nejen že posiluje kosti, ale je to v reálu steroid a silný hormonální hráč, který například pomáhá i v boji proti mnoha typům rakoviny, podporuje imunitu a ovlivńuje genovou expresi.
A co víc? Znáte ten kouzelný pocit, když do sebe nahážete tunu vitaminů, a pak se divíte, proč to stále „nějak nefunguje“? Vitamin D je totiž (mimo jiné) rozpustný v tucích, a tak, pokud ho polykáte „jen tak“ nad hrnkem čaje bez mléka, asi toho superhrdinu zbytečně brzdíte. Zkuste to s jídlem, ideálně s nějakým zdravým tukem – ořechy, avokádo nebo třeba panenský olivový olej.
Proč je K2 takové K. O. pro volně pobíhající vápník
Představte si vápník (Ca) jako hosta na party: Bez jasných instrukcí se tenhle host s radostí usadí všude, kde se mu zachce, třeba i v cévách (a to fakt nechcete). Vitamin K2 je elegantní vyhazovač, který mu jemně, ale jasně ukazuje směr – tedy do kostí a zubů. Společně s vitaminem D tak tvoří téměř neporazitelné duo. D dodá vápníku vstupenku, K2 ho nasměruje na správný parket. Naštěsí kombinace vitamínů D3 a K2 je dnes běžné k mání.
Dávkování, typy a magická čísla
- Cílová hladina v krvi: Optimálně byste se měli dostat na 75–120 nmol/L (30–48 ng/ml). Někteří experti doporučují dokonce více jak 120 nmol/L, ale pro klid duše a vyvážený rozpočet je hranice 75–120 nmol/l bezpečné a prospěšné rozmezí. Existují studie které uvádějí, že 60% populace má nedostatek vitamínu D, čili riziko, že právě u vás se projevuje deficit tohoto vitaminu, je vcelku významné.
- Vitamin D přichází ve dvou hlavních verzích: D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D2 pochází převážně z rostlinných zdrojů a obohacených potravin, zatímco D3 je hvězdou mezi vitaminy – tvoří se přirozeně v naší kůži při slunečním záření a nachází se v živočišných produktech. A proč na tom záleží? D3 je biologicky aktivnější a tělo ho využívá efektivněji, zatímco D2 musí projít složitějším metabolickým procesem. Oba pomáhají regulovat vstřebávání vápníku a fosforu, což je zásadní pro zdravé kosti, zuby a funkci svalů. Pokud tedy přemýšlíte, který si dopřát, D3 je často lepší volba – pokud ovšem nejste houba, která si D2 umí vyrobit sama.
- Základní dávka: Bez vyšetření krve je pro dospělého bezpečné dlouhodobě užívat cca 2 000 IU vitaminu D denně.
- Vyšší dávky: Při prokázaném nedostatku (zvlášť pokud vám laboratoř sdělí, že jste hluboko pod 50 nmol/l) se mohou nasadit i 5 000 až 10 000 IU denně, ale to už chce pravidelné kontroly.
- Kontroly v jedné laboratoři: Rozhodně choďte pořád do té samé laboratoře, ať se vyhnete momentům typu: „Podle vás mám vitamin D v normálu, ale sousední laboratoř tvrdí, že se můj vzorek právě přestěhoval na Mars.“ Každá laboratoř má jiné přístroje a metodiky, proto je dobré držet se jedné.
A teď přichází nejveselejší část této tragikomedie. Lékaři hladinu vitaminu D většině lidí neměří, protože, inu, proč by to dělali? A pojišťovny? Ty o tom slyšely, ale rozhodly se, že takový luxus vám přeci běžně dopřát nemohou. Takže pokud chcete zjistit, zda vaše kosti nejsou jen efektně tvarované křehké oplatky, budete si test muset zaplatit sami. Osobně mohu potvrdit, že získat kontrolu vitamínu D na pojištovnu není úplně jednoduché a testy si raději hradím sám. Ostatně Covid nás naučil, že testy něco stojí žeano..
Přesto vám doporučuji si test nechat udělat – berte to jako investici do svého zdraví, na kterou si ani nemusíte brát hypotéku. Test stojí cca 400-500 Kč, ale alespoň budete vědět, jestli jste na tom s vitaminem D lépe než jeskynní medvěd v prosinci. Pokud zjistíte, že jste v deficitním módu, napravte to okamžitě – obzvlášť pokud jste onkologický pacient.
A pokud vám ani po měsíci polykání doplňků hladina ne a ne stoupnout, problém může být někde jinde. Možná vaše doplňky obsahují tolik vitaminu D jako včerejší rohlík, možná si ho berete nalačno a čekáte zázraky. Nebo máte smůlu a váš organismus je v kategorii „selektivní pohlcovač“, protože trpíte něčím jako chronickým zánětem slinivky, střevním onemocněním, celiakií nebo jste v radostném procesu chemoterapie či radioterapie.
Pokud se vás týká ta poslední skupina, vězte, že existuje celá řada způsobů, jak podpořit tělo, snížit zánět a pomoci vstřebávání. Ne, neříkám, že máte začít kousat syrové šťovíky a spoléhat se na pozitivní myšlení – ale určitě stojí za to se o tom poradit s někým, kdo tomu rozumí.
Je solárium spása, nebo noční můra?
Solárium sice umí zvýšit hladinu vitaminu D, ale jde o metodu přinejmenším diskutabilní. Kůže v soláriu dostává mnohem silnější zátěž než za bílého dne venku. Jestli váháte mezi pravidelným šetrným sluněním a pětiminutovým grilováním v solárku, zvažte raději první variantu plus doplňky.
Slunce, tuk a laboratoř – svatá trojice
Ať už svůj vitamin D získáváte ze slunce nebo z tablety (popř. obojího), pamatujte, že:
- Tuk (ideálně zdravý) zajistí lepší vstřebatelnost.
- Vitamin K2 pomůže nasměrovat vápník tam, kam patří.
- Laboratorní test vás ochrání před extrémy – nedostatkem i předávkováním.
Komentáře
Okomentovat