Kefír, zánět a další drobné záležitosti civilizace

Když se dnes řekne protizánětlivá strava, na scénu obvykle vstoupí omega-3 v roli výživového aristokrata, ověšené studiemi a lahvičkami rybího oleje. Fermentované potraviny kráčejí hned za nimi jako módní společnost s vlastním festivalem, manifestem a fotografií kvásku na Instagramu. Prebiotika mezitím stojí u zadního vchodu v pracovním kabátě. Jsou levná, nenápadná a mediálně nepříliš vzrušující, takže se s nimi zachází jako s otloukánkem rodiny.

Věřte nebo ne, nejúčinnější protizánětlivý mix potravin není ani omega-3, ani módní kefír. Je to nudná kombinace bakterií a jejich „potravy" – tedy prebiotik (látky, především rozpustná vláknina, podporujících růst prospěšných střevních bakterií). Nová studie to právě prokázala. A vědecká komunita tak trochu překvapuje samu sebe. 

Nedávná studie v Journal of Translational Medicine sledovala, co se během šesti týdnů stane lidem užívajícím inulin, omega-3 nebo synbiotikum (kombinaci prospěšných mikroorganismů a jejich potravy) složené z kefíru a směsi prebiotik. Protizánětlivý signál se objevil u všech intervencí, nejsilněji však u synbiotika. Důležitý není jen vítězný slogan, ale způsob, jakým k němu vědci došli. Neměřili jediný biomarker, který by pak slavnostně odpochodoval do tiskové zprávy, ale panel 92 zánětlivých proteinů, tedy bílkovin podílejících se na řízení zánětu.

Synbiotikum vedlo k nejširším poklesům markerů spojených se systémovým zánětem i se stavem střevní sliznice. Patřily mezi ně IL-6 (signální bílkovina podporující zánět), IFN-γ (látka aktivující imunitní obranu), CCL25 (signál navádějící imunitní buňky do tenkého střeva) a CCL28 (signál pomáhající řídit imunitu sliznic).

Nešlo tedy o osamělý statistický záchvěv, ale o změnu širšího vzorce buněčné signalizace. Ve výživovém výzkumu je to podstatně zajímavější než jeden osamělý výsledek, který si nasadí bílý plášt, vyleze na pódium a začne tvrdit, že právě objasnil podstatu lidského zdraví. 

Pozoruhodná byla i mechanistická stopa. U synbiotické skupiny stoupla hladina butyrátu, velmi důležité mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Vyšší množství butyrátu přitom souviselo s nižší hladinou IL-6. Butyrát samozřejmě není kouzelný klíč ke všem dveřím civilizačního neštěstí. Takové klíče existují především v marketingu a bývají dodávány v lahvičce za 1 490 korun. Výsledek ale dává biologický smysl: fermentovaný produkt spolu s prebiotiky může nasměrovat mikrobiální metabolismus způsobem, který se projeví také v imunitním profilu. Právě proto se tolik mluví o ose střevo - imunita. Nejen proto, že zní dostatečně moderně pro odbornou konferenci, ale protože ji začínáme skutečně měřit.

Každá studie ovšem přichází se svým „ano, ale“, zpravidla zabaleným v oddílu limity. Tady je balíček poměrně bohatý. Nešlo o jednu čistou, placebem kontrolovanou studii ani o dvojitě zaslepený pokus (studii, v níž účastníci ani výzkumníci nevědí, kdo dostává kterou intervenci). Autoři spojili výsledky dvou různých intervencí z odlišných tzv. kohort, tedy skupin účastníků.

Účastníci se lišili věkem, synbiotická část byla otevřená (účastníci věděli, co užívají) a bez placeba, vzorky byly malé a některé údaje se rozcházejí. Výsledky tím nejsou automaticky špatné. Jen je vhodné zacházet s nimi jako se slibnou pracovní hypotézou, nikoli jako s posledním rozsudkem nad dějinami kefíru.

Praktické sdělení je prosté: pokud někdo očekával triumf jediné molekuly v kapsli, studie naznačuje spíše opak. Komplexní potrava může mít širší biologický dopad než izolovaná účinná látka. Je to stará pravda, kterou moderní omika (hromadná analýza velkého množství biologických údajů) znovu objevila v dražším laboratorním balení. Fermentované potraviny a vhodně zvolená vláknina zřejmě poskytují střevním mikrobům lepší podmínky k tomu, co umějí nejlépe: vyrábět metabolity a vést s naším imunitním systémem tichý rozhovor. Naštěstí bez podcastu.

Studie tedy neříká, že máme okamžitě nahradit večeři liturgií kefíru. Naznačuje, že synbioticky laděná intervence může tlumit zánětlivé biomarkery účinněji než samotný inulin nebo omega-3. Pro pevná doporučení však potřebujeme větší, lépe zaslepené a klinicky zaměřené studie.

Což je ve vědě vlastně dobrá zpráva. Znamená to, že tímto směrem stojí za pokračovat, ne vyhlašovat vítězství. 

Autor:  David Kukla

Zdroje: 

původní článek v Journal of Translational Medicine:

Vijay, A., Simpson, L., Tooley, M. et al. The anti-inflammatory effects of three different dietary supplement interventions. J Transl Med 23, 1081 (2025). https://doi.org/10.1186/s12967-025-07167-x 

Registrace synbiotického trialu:

https://clinicaltrials.gov/study/NCT06480812

Wastyk et al. 2021:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/?term=Gut-microbiota-targeted+diets+modulate+human+immune+status

Vijay et al. 2021 Gut Microbes:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/?term=The+prebiotic+effects+of+omega-3+fatty+acid+supplementation+A+six-week+randomised+intervention+trial

Vijay et al. 2021 Front Cardiovascular Medicine:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/?term=Dietary+interventions+reduce+traditional+and+novel+cardiovascular+risk+markers+by+altering+the+gut+microbiome+and+their+metabolites

Holmes et al. 2022:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/?term=Microbiota+responses+to+different+prebiotics+are+conserved+within+individuals+and+associated+with+habitual+fiber+intake

Siddiqui & Cresci 2021:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/?term=The+Immunomodulatory+Functions+of+Butyrate

Leeuwendaal et al. 2022:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/?term=Fermented+foods%2C+health+and+the+gut+microbiome