Cholesterol: policajt, nebo rošťák? , díl č. 2
DÍL II – Západní medicína: zatknout, snížit, zlikvidovat
Statiny jako zásahová jednotka SWAT
Západní medicína má jednu obrovskou výhodu: umí pracovat s velkými čísly. A čísla říkají, že vysoký LDL cholesterol statisticky souvisí s vyšším rizikem infarktu a mrtvice. Ne absolutně, ne u všech, ale dost často na to, aby se to nedalo úplně ignorovat. Navíc genetické studie podporují kauzální roli ApoB částic v rozvoji aterosklerózy, což posílilo postavení LDL jako terapeutického cíle. Jinými slovy: pokud celoživotně snížíte počet ApoB částic v krvi, klesá i riziko kardiovaskulárních příhod. Bez ApoB ateroskleróza nevznikne. A to už není jen korelace, ale silný argument pro kauzalitu.
A tak vznikly v 80. letech statiny a od 90. let se masově používají. Modla farmaceutického průmyslu, která mu už mnoho desítek let dělá slušné zisky a upřímnou radost kouzlí i na tváři akcionářů. A o ty jde především, to je třeba mít na paměti, i když většina statinů jsou dnes relativně levná generika. Je ale fér dodat, že jejich masové rozšíření nebylo jen a pouze výsledkem marketingu, ale především velkých klinických studií, které prokázaly snížení výskytu infarktu a mrtvice u vysoce rizikových pacientů.
Léky, které sice tak úplně neléčí příčinu, ale úspěšně snižují tvorbu cholesterolu v játrech a zvyšují jeho odklízení z krve. Přesněji řečeno: snižují počet cirkulujících ApoB částic, a tím i pravděpodobnost jejich vstupu do cévní stěny. V sekundární prevenci, tedy u lidí, kteří už infarkt nebo mrtvici prodělali, prokazatelně zachraňují životy. To není názor. To je výsledek studií.
Problém nastává ve chvíli, kdy se z nástroje stane univerzální kladivo a každý problém začne připomínat hřebík. Statiny se začnou předepisovat preventivně, plošně, často bez hlubšího kontextu. Číslo se sníží. Lékař je spokojený. Farmaprůmysl je také spokojen. Pojišťovna také. Pacient má pocit, že je vyřešeno. ÓÓÓ, my se máme.
Jenže tělo tenhle pocit tak úplně nesdílí.
Statiny mají vedlejší účinky. U části lidí způsobují například svalové potíže, únavu, zhoršení glykemické kontroly, někdy i kognitivní mlhu. Ne každému ublíží, ale rozhodně nejsou neutrální. Zároveň je fajn zmínit, že část těchto potíží může být způsobena tzv. nocebo (opak placeba) efektem, tedy očekáváním vedlejších účinků, což ukázaly i některé moderní studie.
A hlavně – neřeší zánět, neřeší stres, neřeší poškozený endotel, tedy neřeší příčinu. Řeší číslo.
Respektive řeší jednu z klíčových složek procesu – počet aterogenních částic – ale nikoli celý biologický kontext, ve kterém ateroskleróza vzniká. Je to jako poslat zásahovou jednotku do klubu, kde se zvrhl večírek. Vypne hudbu, vyvede hosty, zavře podnik. Ano, je klid. Ale parkety jsou pořád rozbité a příště se to zopakuje.
Nutno poznamenat, že současná kardiologie však již nestaví léčbu pouze na LDL, cholesterolu a nefunkční nízkotučné dietě. Sleduje např. také non-HDL cholesterol, ApoB, triglyceridy, C-reaktivní protein (CRP), přítomnost metabolického syndromu, krevní tlak a glykemii. Terapie je tedy stále více individualizovaná a komplexní, a měla by řešit celkový rizikový profil pacienta. A také statiny prošly modernizací a dnes je k dispozici i druhá, vylepšená generace.
Západní medicína neudělala chybu. Udělala určitý kompromis. Vybrala si řešení, které je měřitelné, reprodukovatelné a populačně účinné.
Jenže účinné řešení neznamená vždy kompletní biologickou nápravu všech souvisejících mechanismů.
A tady se do dveří opatrně opírá alternativa. O té zase příště.
Komentáře
Okomentovat