Protokol dlouhověkosti, díl č. 4
Zastavení třetí - účinné přírodní doplňkové látky a adaptogeny
Vedle hlavního proudu živin existují i různé bonusové přírodní látky, označované např. jako fytochemikálie, které vykazují pozoruhodné protizánětlivé účinky. Ne vždy je naše strava bohatě obsahuje, a tak je lidé odjakživa získávali z bylin, hub a koření. Moderní věda si na ně posvítila a mnohé babské rady potvrdila. Zde zmíním pět zástupců: léčivé houby (1,3/1,6) betaglukany) a široká skupina betaglukanů obecně, kurkumu (kurkumin), astaxanthin a glycin. Tyto látky se dají konzumovat přirozeně (např. uvařit si silný vývar z hlívy ústřičné, kořenit kari kurkumou, jíst ovesné vločky plné betaglukanů), nebo formou doplňků. Samozřejmě neslibujeme zázraky, pořád platí, že základ je životospráva. Ale jako podpora a doplněk v prevenci zánětů můžou sehrát zajímavou epizodní roli.
Léčivé houby – dar lesa pro imunitu
Houby nejsou jen lahůdkou na talíři, mnohé z nich obsahují pozoruhodné sloučeniny, které modulují imunitu. Tradiční čínská medicína (TCM) používá léčivé houby po staletí – reishi (lesklokorka lesklá), shiitake (houževnatec jedlý), maitake (trsnatec lupenitý), cordyceps (housenice) a další. Vědci zjistili, že látky z těchto hub (např. betaglukany, triterpeny, fenoly) mají protizánětlivé a imunomodulační účinky [39]. Metabolity hub rodu Basidiomycota mají schopnost působit antioxidačně, protirakovinně a hlavně protizánětlivě [39]. Dokonce se o jedlých houbách mluví jako o superpotravině, právě pro jejich obsah bioaktivních látek.
Jak to funguje? Třeba shiitake obsahuje lentinan (betaglukan), který prokazatelně posiluje imunitu proti infekcím, ale zároveň tlumí nadměrné záněty. Reishi (Ganoderma lucidum) je bohatá na triterpenoidy ganoderové kyseliny – ty mají efekt podobný slabým steroidům, tedy protizánětlivý. Cordyceps (Housenice) se zase studuje pro účinky na tlumení zánětů dýchacích cest a únava. I obyčejná hlíva ústřičná obsahuje betaglukany, které stimulují makrofágy (buňky imunitního dohledu) a zároveň pomáhají snižovat cholesterol a zánět.
V praxi lze léčivé houby konzumovat jako součást jídla (shiitake například chutná ůžasně v polévce nebo stir-fry pokrmu). Nebo se dají sehnat sušené prášky či extrakty z těchto hub ve formě kapslí. Například extrakt z reishi lidé užívají pro lepší spánek a imunitu, extrakt ze shiitake pro celkové posílení atd. Důležité je vybrat kvalitní produkt, ideálně s uvedeným obsahem polysacharidů. Ideální je standardizovaný extrakt s přesně definovaným obsahem účinných látek, což bývá u houbových preparátů docela problém sehnat.
Studie prokázaly, že například denní konzumace shiitake zlepšuje funkci imunitních buněk a snižuje zánětlivé proteiny u zdravých jedinců [40]. Další studie u pacientů s artritidou zjistily, že extrakt z reishi snížil bolesti a zánětlivé markery.
Nemějme však přehnaná očekávání, houby nejsou všespásné. Ale mohou být skvělým doplňkem pestré stravy. Krom zmíněných léčivek nezapomínejme ani na běžné jedlé houby, třeba žampiony a hlíva, které také obsahují antioxidanty a vlákninu. O houbách se dá poeticky říct, že jsou takovou lesní lékárnou. Moderní výzkum jen dohání to, co mnohé kultury tušily – že pravidelné užívání některých hub udržuje imunitu v rovnováze a snižuje dlouhodobé záněty [39]. A navíc, jíst houby je kulinářský zážitek sám o sobě. Takže si klidně dopřejte voňavou smaženici, guláš z hlívy nebo houbový vývar, a můžete mít dobrý pocit, že děláte něco i pro své zdraví.
Kurkumin – zlaté koření proti zánětům
Pokud bychom hledali krále protizánětlivých koření, kurkuma by seděla na trůnu. Toto sytě žluté koření (hlavní složka typické kari směsi) obsahuje aktivní látku kurkumin, která je jedním z nejvíce zkoumaných přírodních protizánětlivých činidel. Kurkumin působí na více frontách: snižuje aktivitu NF-kB (hlavní spínač zánětu v buňkách), inhibuje enzym COX-2 (podobně jako ibuprofen, ale přirozeněji), a je to docela silný antioxidant.
Výsledkem je, že kurkumin dokáže výrazně mírnit chronické záněty. Desítky klinických studií to potvrdily – například u pacientů s artritidou podávání kurkuminu zmírnilo otoky a bolest kloubů a snížilo zánětlivé ukazatele [41]. Metaanalýzy randomizovaných studií dokonce uvádějí, že kurkumin v doplňcích významně snižuje hladinu CRP (C-reaktivního proteinu) [42] a dalších zánětlivých cytokinů u lidí s metabolickým syndromem, artritidou či nealkoholickým ztukovatěním jater. Protinádorové a antialzheimerovské efekty kurkuminu se také zkoumají, souvisí to opět s tím, že chronický zánět je i u těchto onemocnění faktor a kurkumin ho potlačuje.
Nevýhodou kurkuminu je, že se špatně vstřebává do krve. Proto se doporučuje jej kombinovat s piperinem (extrakt z černého pepře), který vstřebatelnost zvyšuje až dvoutisíckrát! Takže když vaříte s kurkumou, přidejte špetku pepře. V doplňcích už to výrobci kombinují běžně a v typické kari směsi vlastně také.
Jak jej zařadit? Můžete prostě používat kurkumu v kuchyni, přidat lžičku do kari, do polévky, rizota, smoothie, nebo si udělat populární golden milk (zlaté latte z kurkumy, mléka a medu). Pro silnější efekt jsou na trhu kapsle s koncentrovaným kurkuminem a piperinem. Běžná dávka extraktu je kolem 500–1000 mg kurkuminu denně. Lidé s žlučovými kameny a těhotné ženy by se měli raději poradit s lékařem (kurkuma může dráždit žlučník nebo stimulovat dělohu).
Kurkumin je tak mocný, že si vysloužil přezdívku přírodní ibuprofen – samozřejmě bez tolika vedlejších účinků. Jeden úsměvný fakt: Indové, kteří hojně jedí kurkumu, mají statisticky nižší výskyt Alzheimera a některých onemocnění, a vědci spekulují, že v tom může hrát roli právě kurkumin z kari. Ať tak či onak, pro nás to znamená, že trocha toho zlatého koření v jídle může pomoci držet zánět na uzdě. A navíc ozvláštní chuť pokrmů.
Takže až budete příště vařit, vzpomeňte si na kurkumu, je to jako posypat jídlo prachovým zlatem zdraví. Vaše klouby, srdce i cévy vám za pravidelnou špetku kurkumy poděkují.
Betaglukany – imunomodulační vláknina
Už v části o prebiotikách a houbách jsme narazili na betaglukany (β-glucans). Stojí však za samostatnou zmínku, protože betaglukany lze přijímat i jako specifický doplněk pro posílení imunity. Betaglukany jsou druh rozpustné vlákniny, které se vyskytují v obilovinách (zejména oves, ječmen), houbách (hlíva, shiitake) a také v kvasnicích. Jejich zvláštností je schopnost aktivovat imunitní buňky – vážou se na receptory makrofágů a neutrofilů a dokáží je “nabudit” ke správné reakci. Představme si betaglukany jako osobního trenéra pro imunitu: jemně ji stimulují, aby byla v pohotovosti proti infekcím, ale zároveň mohou snižovat přehnané zánětlivé reakce.
Zjednodušeně lze říct, že existuje více typů betaglukanů (např. 1,3/1,4 a 1,3/1,6) a každý má mírně odlišný biologický účinek, včetně rozdílů v míře imunomodulačního vs. prebiotického působení. Ve vědecké literatuře se tak setkáte s tvrzením, že 1,3/1,4 betaglukany (typicky obilné, např. v ovsu) se chovají spíše jako vláknina s prebiotickým efektem (pomáhají krmit prospěšné střevní bakterie a ovlivňují metabolismus cholesterolu), zatímco 1,3/1,6 betaglukany (houby, kvasnice) mají silnější imunomodulační roli [49].
Například betaglukany z obilí (tzv. cereální betaglukany) jsou známé tím, že snižují hladinu cholesterolu, a tím prospívají cévám. Zároveň ale studie na zvířatech ukázaly, že podávání betaglukanů vedlo k nižším hladinám zánětlivých cytokinů IL-6 a IL-12 u modelu zánětlivého onemocnění střev [43]. U lidí jsou data převážně v kontextu imunity: třeba betaglukan z kvasnic podávaný sportovcům snížil výskyt nachlazení po zátěži (což naznačuje posílení slizniční imunity).
Každopádně betaglukany jsou zajímavé tím, že harmonizují imunitu – dokáží ji povzbudit, když je líná, a uklidnit, když přestřeluje. Proto se zkoumají i u autoimunit (tam ovšem opatrně). Na trhu jsou doplňky označené jednoduše betaglukan, často získané z hlívy ústřičné nebo kvasnic. Dávky kolem 100–200 mg čistého betaglukanu denně se uvádějí pro podporu imunity.
V přirozené stravě jich dost získáte, když jíte ovesné vločky (ty mají beta-1,3/1,4 glukany), nebo zmíněné houby, mořské řasy a kvasnice (beta-1,3/1,6 glukany). Například miska ovesné kaše denně je skvělý start. Hlívu ústřičnou lze zpracovat na řízečky. No a i obyčejné nefiltrované pivo obsahuje jisté množství betaglukanů z kvasnic a ječmene – ale to rozhodně nepovažujme za hlavní zdroj (alkohol by negativní efekty převážil, smůla.)
Pokud bojujete s častými infekty nebo potřebujete posílit imunitu v náročném období, betaglukany stojí za úvahu jako doplněk. Jsou dobře tolerované. Jen lidé s autoimunitními chorobami nebo po transplantacích by se měli poradit s lékařem – jakákoliv modulace imunity u nich musí být opatrná.
V populárně-naučných textech se někdy všechno shrne jako betaglukany – vláknina, co posiluje imunitu. Ale pokud to chceme rozlišit přesně:
Obilné 1,3/1,4 betaglukany = spíše prebiotická, hypocholesterolemická vláknina.
Houbové/kvasničné 1,3/1,6 betaglukany = spíše imunomodulační aktivátory makrofágů atd.
Obojí patří do rodiny beta-D-glukanů, ale s rozdílnými vazbami (1,3/1,4 vs. 1,3/1,6) a tím i rozdílnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi i biologickými účinky.
Sečteno a podtrženo, betaglukany jsou dalším kouskem skládačky pro zdravou regulaci zánětů. Je sympatické, že je najdeme v tak prostých potravinách, jako je oves. Takže až si budete pochutnávat na ovesné kaši s ovocem, můžete se usmívat s vědomím, že tím krmíte nejen sebe, ale i svou imunitu a pomáháte jí držet záněty pod kontrolou.
Astaxantin – červený štít proti stárnutí
Astaxantin, červený pigment z řas je jedním z nejsilnějších přírodních antioxidantů. Patří mezi xantofyly, které jsou podskupinou karotenoidů, přírodních pigmentů, které barví listy, plody, krevety a lososy do zářivých tónů žluté, červené a oranžové. Klinické studie potvrzují jeho schopnost snižovat oxidační stres i systémový zánět – například snížení CRP při dávkách nad 12 mg denně užívaných alespoň 8 týdnů [45]. Volně přeloženo: méně rezivění, méně skrytých vnitřních požárů, jinými slovy - menší oxidační poškození a snížený chronický zánět. Na rozdíl od svých karotenoidních bratranců (např. beta-karoten), kteří jsou nepolární a tak trochu bezcharakterní, xantofyly obsahují atomy kyslíku, a tedy přirozený talent na ochranu biologických membrán.
Astaxantin se také osvědčil v podpoře zdraví kůže – včetně zlepšení hydratace, pružnosti a redukce jemných vrásek [44]. K tomu přidejte pozitivní vliv na zrak (ideálně v kombinaci s luteinem a zeaxantinem), zejména úlevu od únavy očí a zlepšení zaostřování u lidí trávících dlouhé hodiny u obrazovek [47]. Některé studie dokonce naznačují vliv na kognitivní funkce a mentální výkonnost u starších osob, zejména ve smyslu zlepšení paměti [48].
A aby toho nebylo málo – sportovci užívající astaxantin podávali lepší vytrvalostní výkony, regenerovali rychleji a měli nižší hladiny zánětlivých markerů [46]. Zkrátka: jeden pigment, mnoho benefitů – a to vše bez závažných vedlejších účinků.
Co astaxanthin skutečně dělá:
Co astaxanthin nedělá: Nechrání mechanicky před UV zářením. Není to SPF faktor. Nezabraňuje opálení ani tvorbě melaninu. Nepodporuje zhnědnutí ani pigmentaci, pouze zmírňuje poškození kůže během expozice.
Jak jej zařadit? Doporučená dávka je cca 5–12 mg denně, ideálně s tukem ( např. kombinace s omega-3) pro lepší vstřebání. V Česku máme jednu unikátní výrobnu, nejčistší astaxanthin je vyráběn ze sladkovodní řasy Haematococcus pluvialis v Mostku v Podkrkonoší. Odtud ho odebírá valná většina firem do svých produktů.
Glycin – tichý hráč s překvapivým vlivem na dlouhověkost
V posledních letech se stále více ukazuje, že rovnováha mezi methioninem a glycinem hraje zásadní roli v metabolickém zdraví a stárnutí. Vztah mezi methioninem a glycinem je v organismu klíčový a fascinující zároveň – jako by šlo o dvě postavy v klasickém dramatu biochemie: methionin, esenciální aminokyselina s chutí k dramatickému růstu a methylacím, a glycin, skromný neesenciální minimalista, který zašívá škody po bouřlivém methioninovém večírku. Moderní strava bohatá na živočišné bílkoviny – libové maso, vejce či mléčné výrobky – vede k vyššímu příjmu methioninu, což může zvyšovat oxidativní stres, narušovat methylaci a akcelerovat biologické stárnutí. Právě zde vstupuje do hry glycin, neesenciální (tedy tělo si ji dokáže i vyrobit) aminokyselina, která tyto procesy pomáhá kompenzovat. Podporuje odbourávání methioninu, snižuje hladinu homocysteinu, napomáhá detoxikaci a syntéze glutathionu – hlavního antioxidantu v těle.
Studie na zvířatech ukazují přesvědčivé výsledky: suplementace glycinu vedla k prodloužení života o 4–6 % u myší a až o 30 % u potkanů, včetně snížení výskytu rakoviny a zlepšení metabolických a mitochondriálních funkcí. Mechanismy zahrnují aktivaci autofagie, mimické účinky methioninové restrikce, a posílení antioxidační obrany.
A co lidé? Rané studie s kombinací glycinu a N-acetylcysteinu (tzv. GlyNAC) přinesly povzbudivé výsledky: u starších osob došlo ke zvýšení glutathionu, zlepšení inzulinové senzitivity, posílení mitochondriální funkce, ale i lepší fyzické a kognitivní výkonnosti. Největší přínos byl zaznamenán u jedinců s vysokým oxidačním stresem a nízkými výchozími hladinami glutathionu. GlyNAC navíc vykázal vysokou míru bezpečnosti v pilotních i randomizovaných studiích [29].
Jak jej zařadit? Zatímco nejpřesvědčivější data zatím pocházejí z výzkumů na zvířatech, glycin se jeví jako jeden z mála suplementů, který nejen chrání zdraví, ale může mít i skutečný vliv na délku života. Dávky v rozmezí 3–5 gramů denně jsou běžně používány a dobře tolerovány. V kontextu moderního jídelníčku je suplementace glycinu jednoduchou a cenově dostupnou cestou, jak vyvážit methioninovou zátěž a posílit klíčové systémy těla v boji proti stárnutí.
Seznam zdrojů - reference (1) Furman D, Campisi J, Verdin E, et al. Chronic inflammation in the etiology of disease across the life span. Nat Med. 2019;25(12):1822–1832. (2) Arefin S, et al. Inflammaging and the pathogenesis of age-related diseases. Nature Reviews. 2020;45(3):101–112. (3) Franceschi C, Campisi J. Chronic inflammation (inflammaging) and its potential contribution to age-associated diseases. J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2014 Jun;69 Suppl 1:S4-9. doi: (4) Dowd JB, Goldman N, Weinstein M. Sleep duration, sleep quality, and biomarkers of inflammation in a Taiwanese population. Ann Epidemiol. 2011 Nov;21(11):799-806. doi: (5) Fedewa MV, Hathaway ED, Ward-Ritacco CL. Effect of exercise training on C reactive protein: a systematic review and meta-analysis of randomised and non-randomised controlled trials. Br J Sports Med. 2017 Apr;51(8):670-676. doi: (6) Bonaccio M, Costanzo S, Di Castelnuovo A, Gialluisi A, Ruggiero E, De Curtis A, Persichillo M, Cerletti C, Donati MB, de Gaetano G, Iacoviello L. Increased Adherence to a Mediterranean Diet Is Associated With Reduced Low-Grade Inflammation after a (7) Hart, M.J., Torres, S.J., McNaughton, S.A. et al. Dietary patterns and associations with biomarkers of inflammation in adults: a systematic review of observational studies. Nutr J 20, 24 (2021). https://doi.org/10.1186/s12937-021-00674-9 (8) J.K. Kiecolt-Glaser, K.J. Preacher, R.C. MacCallum, C. Atkinson, W.B. Malarkey, & R. Glaser, Chronic stress and age-related increases in the proinflammatory cytokine IL-6, Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. 100 (15) 9090-9095, https://doi.org/10.1073/pnas.1531903100 (2003). (9) Shivpuri S, Gallo LC, Crouse JR, Allison MA. The association between chronic stress type and C-reactive protein in the multi-ethnic study of atherosclerosis: does gender make a difference? J Behav Med. 2012 Feb;35(1):74-85. doi: (10) 1093/gerona/glu057. PMID: 24833586. (11) Pereira M, Liang J, Edwards-Hicks J, Meadows AM, Hinz C, Liggi S, Hepprich M, Mudry JM, Han K, Griffin JL, Fraser I, Sack MN, Hess C, Bryant CE. Arachidonic acid inhibition of the NLRP3 inflammasome is a mechanism to explain the anti-inflammatory effects of fasting. Cell Rep. 2024 Feb 27;43(2):113700. doi: (12) 7-Year Period: Results From the Moli-sani Study. J Acad Nutr Diet. 2023 May;123(5):783-795.e7. doi: (13) Zánětlivé faktory: Clayton P. https://drpaulclayton.eu/blog/inflammatory-relations/ (14) Clayton, P. Out of the Fire. Redwood Press. 2015 (15) Clayton, P., & Rowbotham, J. (2009). How the Mid-Victorians Worked, Ate and Died†. International Journal of Environmental Research and Public Health, 6, 1235 - 1253. (16) Andonian BJ, Hippensteel JA, Abuabara K, Boyle EM, Colbert JF, Devinney MJ, Faye AS, Kochar B, Lee J, Litke R, Nair D, Sattui SE, Sheshadri A, Sherman AN, Singh N, Zhang Y, LaHue SC. Inflammation and aging-related disease: A transdisciplinary inflammaging framework. Geroscience. 2025 Feb;47(1):515-542. doi: (17) Lundberg J.O. et al. Nitric oxide and the respiratory cycle: regulation, bioavailability and therapeutic potential. Nat Rev Immunol. 2022. (18) Courtney R. & McKeown P. Breathing for health: physiology and evidence ‐ based practice of slow nasal breathing. Respir Physiol Neurobiol. 2021. (19) PMID: 36549563. (20) López-Otín C, Blasco MA, Partridge L, Serrano M, Kroemer G. Hallmarks of aging: An expanding universe. Cell. 2023 Jan 19;186(2):243-278. doi: (21) PMID: 27445361. (22) Elisia Ingrid , Yeung Michelle , Kowalski Sara , Wong Jennifer , Rafiei Hossein , Dyer Roger A. , Atkar-Khattra Sukhinder , Lam Stephen , Krystal Gerald. Omega 3 supplementation reduces C-reactive protein, prostaglandin E2 and the granulocyte/lymphocyte ratio in heavy smokers: An open-label randomized crossover trial, JOURNAL=Frontiers in Nutrition, Volume 9 - 2022. URL= https://www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2022.1051418 (23) PMID: 38265935; PMCID: PMC10940735. (24) Sprague, M., Dick, J. & Tocher, D. Impact of sustainable feeds on omega-3 long-chain fatty acid levels in farmed Atlantic salmon, 2006–2015. Sci Rep 6, 21892 (2016). https://doi.org/10.1038/srep21892 (25) Simopoulos AP. The importance of the ratio of omega-6/omega-3 essential fatty acids. Biomed Pharmacother. 2002 Oct;56(8):365-79. doi: (26) Ang Zhou, Elina Hyppönen, Vitamin D deficiency and C-reactive protein: a bidirectional Mendelian randomization study, International Journal of Epidemiology, Volume 52, Issue 1, February 2023, Pages 260–271, https://doi.org/10.1093/ije/dyac087 (27) AlGhamdi SA, Enaibsi NN, Alsufiani HM, Alshaibi HF, Khoja SO, Carlberg C. A Single Oral Vitamin D3 Bolus Reduces Inflammatory Markers in Healthy Saudi Males. Int J Mol Sci. 2022 Oct 9;23(19):11992. doi: (28) Dong Y, Zhu H, Chen L, Huang Y, Christen W, Cook NR, Copeland T, Mora S, Buring JE, Lee I-M, et al. Effects of Vitamin D3 and Marine Omega-3 Fatty Acids Supplementation on Biomarkers of Systemic Inflammation: 4-Year Findings from the VITAL Randomized Trial. Nutrients. 2022; 14(24):5307. https://doi.org/10.3390/nu14245307 (29) Kumar P, Liu C, Hsu JW, et al. Glycine and N-acetylcysteine (GlyNAC) supplementation in older adults improves glutathione deficiency, oxidative stress, mitochondrial dysfunction, inflammation, insulin resistance, endothelial dysfunction, genotoxicity, muscle strength, and cognition: Results of a pilot clinical trial. Clin Transl Med. 2021; 11:e372. (30) https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/nutrition-and-healthy-eating/expert-answers/caffeinated-drinks/faq-20057965 (31) Mazidi M, Rezaie P, Banach M. Effect of magnesium supplements on serum C-reactive protein: a systematic review and meta-analysis. Arch Med Sci. 2018 Jun;14(4):707-716. doi: (32) Simental-Mendia LE, Sahebkar A, Rodriguez-Moran M, Zambrano-Galvan G, Guerrero-Romero F. Effect of Magnesium Supplementation on Plasma C-reactive Protein Concentrations: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Curr Pharm Des. 2017;23(31):4678-4686. doi: (33) Roy S, Dhaneshwar S. Role of prebiotics, probiotics, and synbiotics in management of inflammatory bowel disease: Current perspectives. World J Gastroenterol. 2023 Apr 14;29(14):2078-2100. doi: (34) Lopez-Garcia E, Schulze MB, Meigs JB, Manson JE, Rifai N, Stampfer MJ, Willett WC, Hu FB. Consumption of trans fatty acids is related to plasma biomarkers of inflammation and endothelial dysfunction. J Nutr. 2005 Mar;135(3):562-6. doi: (35) Xu C, Bi S, Zhang W, Luo L. The effects of creatine supplementation on cognitive function in adults: a systematic review and meta-analysis. Front Nutr. 2024 Jul 12;11:1424972. doi: (36) Konstantinos Prokopidis, Panagiotis Giannos, Konstantinos K Triantafyllidis, Konstantinos S Kechagias, Scott C Forbes, Darren G Candow, Effects of creatine supplementation on memory in healthy individuals: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials, Nutrition Reviews, Volume 81, Issue 4, April 2023, Pages 416–427, https://doi.org/10.1093/nutrit/nuac064 (37) Candow DG, Forbes SC, Chilibeck PD, Cornish SM, Antonio J, Kreider RB. Effectiveness of Creatine Supplementation on Aging Muscle and Bone: Focus on Falls Prevention and Inflammation. J Clin Med. 2019 Apr 11;8(4):488. doi: (38) Stares A, Bains M. The Additive Effects of Creatine Supplementation and Exercise Training in an Aging Population: A Systematic Review of Randomized Controlled Trials. J Geriatr Phys Ther. 2020 Apr/Jun;43(2):99-112. doi: (39) Muszyńska B, Grzywacz-Kisielewska A, Kała K, Gdula-Argasińska J. Anti-inflammatory properties of edible mushrooms: A review. Food Chem. 2018 Mar 15;243:373-381. doi: (40) Roy S, Dhaneshwar S. Role of prebiotics, probiotics, and synbiotics in management of inflammatory bowel disease: Current perspectives. World J Gastroenterol. 2023 Apr 14;29(14):2078-2100. doi: (41) Zeng L, Yang T, Yang K, Yu G, Li J, Xiang W, Chen H. Efficacy and Safety of Curcumin and Curcuma longa Extract in the Treatment of Arthritis: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trial. Front Immunol. 2022 Jul 22;13:891822. doi: (42) Naghsh, Navid, Musazadeh, Vali, Nikpayam, Omid, Kavyani, Zeynab, Moridpour, Amir Hossein, Golandam, Fatemeh, Faghfouri, Amir Hossein, Ostadrahimi, Alireza, Profiling Inflammatory Biomarkers following Curcumin Supplementation: An Umbrella Meta-Analysis of Randomized Clinical Trials, Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2023, 4875636, 12 pages, 2023. https://doi.org/10.1155/2023/4875636 (43) Muroya, M., Nakada, K., Maruo, K. et al. Effects of β- glucans on fatigue: a systematic review and meta-analysis. Eur J Clin Nutr (2025). https://doi.org/10.1038/s41430-025-01567-4 (44) Ng QX, De Deyn MLZQ, Loke W, et al. Effects of Astaxanthin Supplementation on Skin Health: A Systematic Review of Clinical Studies. J Diet Suppl. 2021;18(2):169-182. doi:10.1080/19390211.2020.1739187 (45) Xia W, Tang N, Kord ‐ Varkaneh H, et al. The effects of astaxanthin supplementation on obesity, blood pressure, CRP, glycemic biomarkers, and lipid profile: A meta ‐ analysis of randomized controlled trials. Pharmacol Res. 2020;161:105113. doi:10.1016/j.phrs.2020.105113 (46) Waldman HS. Astaxanthin Supplementation as a Potential Strategy for Enhancing Mitochondrial Adaptations in the Endurance Athlete: An Invited Review. Nutrients. 2024;16(11):1750. doi:10.3390/nu16111750 (47) Giannaccare G, Pellegrini M, Senni C, et al. Clinical Applications of Astaxanthin in the Treatment of Ocular Diseases: Emerging Insights. Mar Drugs. 2020;18(5):239. doi:10.3390/md18050239 (48) Marchant DC, McNaughton LR, et al. The Effects of Astaxanthin on Cognitive Function and Neurodegeneration in Humans: A Critical Review. Nutrients. 2024;16(8):1769. doi:10.3390/nu16081769 (49) Vetvicka V, Vannucci L, Sima P, Richter J. Beta Glucan: Supplement or Drug? From Laboratory to Clinical Trials. Molecules. 2019 Mar 30;24(7):1251. doi: (50) Tonstad S, Cowan JL. C-reactive protein as a predictor of disease in smokers and former smokers: a review. Int J Clin Pract. 2009 Nov;63(11):1634-41. doi: (51) Gallus, S., Lugo, A., Suatoni, P. et al. Effect of Tobacco Smoking Cessation on C-Reactive Protein Levels in A Cohort of Low-Dose Computed Tomography Screening Participants. Sci Rep 8, 12908 (2018). https://doi.org/10.1038/s41598-018-29867-9 (52) Jessica Caporuscio, PharmD, Does sugar cause inflammation? September, 2019. https://www.medicalnewstoday.com/articles/326386#:~:text=A%20systematic%20revi ew%20from%202018,reactive%20protein (53) Claire Adams, James H. Conigrave, Joanne Lewohl, Paul Haber, Kirsten C. Morley, Alcohol use disorder and circulating cytokines: A systematic review and meta-analysis, Brain, Behavior, and Immunity, Volume 89, 2020, Pages 501-512, ISSN 0889-1591, https://doi.org/10.1016/j.bbi.2020.08.002.(https://www.sciencedirect.com/science/artic le/pii/S0889159120302841) (54) Mozaffarian, D. et al. (2014). Global Sodium Consumption and Death from Cardiovascular Causes. New England Journal of Medicine, 371(7), 624–634. DOI: (55) Banerjee S, Anderson P, Davis WS. Connection Between Depression, Sexual Frequency, and All-cause Mortality: Findings from a Nationally Representative Study. Journal of Psychosexual Health. 2024;6(1):35-44. doi: (56) Cappuccio FP, et al. Sleep duration predicts cardiovascular outcomes. Sleep. 2011;34(5):585–592. (57) Gleeson M, et al. The anti-inflammatory effects of exercise. Nat Rev Immunol. 2011;11(9):607–615. (58) Beavers KM, et al. Independent effects of physical activity on markers of systemic inflammation. Med Sci Sports Exerc. 2010;42(2):218–225. (59) Estruch R, et al. Primary Prevention of Cardiovascular Disease with a Mediterranean Diet. N Engl J Med. 2013;368:1279–1290. (60) Calder PC. Dietary modification of inflammation with lipids and other nutrients. Proc Nutr Soc. 2013;72(4):341–350. (61) Glaser R, Kiecolt-Glaser JK. Stress-induced immune dysfunction: implications for health. Nat Rev Immunol. 2005;5(3):243–251. (62) Harvie M, Howell T. Intermittent fasting and weight loss: systematic review. Br J Nutr. 2017;108(6):1017–1026. (63) Maresh CM, et al. Effect of hydration state on circulating stress hormones. J Appl Physiol. 2006;96(2):534–540. (64) Calder PC. Omega-3 fatty acids and inflammatory processes. Nutrients. 2010;2(3):355–374. (65) Li K, et al. Effect of marine-derived n-3 PUFA on inflammatory markers. PLoS One. 2014;9(2):e88103. (66) Holick MF. Vitamin D deficiency. N Engl J Med. 2007;357(3):266–281. (67) Zhang Y, et al. Mendelian randomization analysis reveals a causal relationship between vitamin D and CRP. Am J Clin Nutr. 2021;114(3):711–719. (68) Nicholson JK, et al. Host-gut microbiota metabolic interactions. Science. 2012;336(6086):1262–1267. (69) Ríos-Covián D, et al. Intestinal short chain fatty acids and their link with diet and health. Front Microbiol. 2016;7:185. (70) Heimer KA, et al. Vitamin C for preventing… Eur J Orthop Surg Traumatol. 2016;26(2):165–170. (71) Simental-Mendía LE, et al. Magnesium supplementation on CRP: A systematic review. Curr Pharm Des. 2017;23(28):4678–4686. (72) Avgerinos KI, et al. Effects of creatine supplementation on cognitive function. Exp Gerontol. 2018;108:166–173. (73) Suzuki Y, et al. Green tea catechins reduce inflammatory chemokine production. Hepatology. 2016;65(3):896–908. (74) Minegishi Y, et al. Green tea consumption and CVD risk: Ohsaki Study. J Epidemiol. 2009;19(1):24–32. (75) Bazzano LA, et al. Intake of fruit, vegetables, and fruit juices and risk of diabetes. Diabetes Care. 2008;31(7):1311–1317. (76) Marco ML, et al. Health benefits of fermented foods. Curr Opin Biotechnol. 2017;44:94–102. (77) Miller AL, Kelly GS. Homocysteine metabolism and impact on disease. Altern Med Rev. 1997;2(4):234–254. (78) Covas MI, et al. Polyphenol-rich olive oil improves lipid profile. Atherosclerosis. 2006;181(1):148–152. (79) Gupta SC, et al. Multi-targeting by curcumin. Nat Prod Rep. 2011;28(12):1937–1955. (80) Shoba G, et al. Influence of piperine on curcumin bioavailability. Planta Med. 1998;64(4):353–356. (81) Clayton P, Rowbotham J. An unsuitable and degraded diet? Part one: public health lessons from the mid-Victorian working class diet. J R Soc Med. 2008 Jun;101(6):282-9. doi: (82) Clayton P, Rowbotham J. An unsuitable and degraded diet? Part two: realities of the mid-Victorian diet. J R Soc Med. 2008 Jul;101(7):350-7. doi: (83) Rowbotham J, Clayton P. An unsuitable and degraded diet? Part three: Victorian consumption patterns and their health benefits. J R Soc Med. 2008 Sep;101(9):454-62. doi:
Komentáře
Okomentovat