Mikrobiom a jeho role ve zdraví – díl č.1

 aneb  proč je prebiotická vláknina klíčová?

Co je to mikrobiom, mikrobiota a mykobiom

Představte si, že vaše střeva jsou luxusní hotel. Ne pro vás, ale pro triliony miniaturních mikroorganismů – bakterií, kvasinek a virů. Toto společenství nazýváme mikrobiota, která zahrnuje všechny mikroorganismy (bakterie, plísně, viry, prvoky) v daném prostředí, zatímco mikrobiom představuje jejich dynamický a interaktivní mikro-ekosystém včetně veškeré genetické výbavy, který je klíčový pro fungování a zdraví hostitele.

Přestože tito drobní hosté hrají zásadní roli ve vašem zdraví a náladě, většinou si jich všimnete, až když se klientela hotelu začne měnit. Dokud vše běží, ani nevíte, kolik činností se každý den odehrává v zákulisí.





Bakterie v tlustém střevě: Dvě partičky hostů v jednom hotelu

Když se řekne probiotika, odborníci mají na mysli bakterie, které prospívají našemu zdraví – pomáhají obnovovat a udržovat harmonickou mikroflóru ve střevech. Pro lepší představu si bakterie rozdělme na dvě soupeřící skupiny:

  1. Přátelské bakterie (převážně Gram-pozitivní)

    • Milují prebiotickou vlákninu 
    • Důvěrně je znáte, např. ty z rodu Lactobacillus, z jogurtů a kysaneho zelí.
    • Jsou to přesně ti hoteloví hosté, kterých chcete mít dostatek.
  2. Nepřátelské bakterie (často Gram-negativní)

    • Raději si pochutnají na střevní výstelce než na vláknině.
    • Pokud se přemnoží, narušují střevní bariéru (riziko syndromu zvýšené propustnosti střeva) a vedou ke dysbióze.
    • Ničí vybavení a stěny hotelu, tyhle hosty v hotelu rozhodně nechcete.

Poznámka k termínům „Gram-pozitivní“ a „Gram-negativní“

Tyto názvy pocházejí od dánského lékárníka Hanse Christiana Grama, který vyvinul speciální barvicí techniku (tzv. Gramovo barvení) k rozlišování bakterií podle složení jejich buněčných stěn. „Gram-pozitivní“ tedy znamená, že se bakterie po aplikaci barviva zbarví (a nikoli, že je automaticky „hodná“), zatímco „Gram-negativní“ zůstane bez zabarvení. Ve světě mikrobiologie to zkrátka značí typ buněčné stěny – nikoli přímo charakter.

Jsou plísně součástí mikrobiomu?

Plísně jsou součástí mikrobiomu, i když se o nich často nemluví tolik jako o bakteriích. V lidském těle, zejména ve střevě, ústech a na kůži, se nacházejí různé druhy hub, včetně plísní a kvasinek. Tento soubor mikroorganismů se někdy označuje jako mykobiom (tedy „houbová část mikrobiomu“).

Role plísní v mikrobiomu:

Některé plísně žijí v těle neškodně a tvoří přirozenou součást ekosystému, jiné naopak mohou soutěžit s bakteriemi o prostor a zdroje, což ovlivňuje celkovou rovnováhu mikrobiomu.
-Podpora imunity: Určité druhy stimulují imunitní systém a pomáhají tělu rozpoznávat a reagovat na patogeny.
-Možní škůdci: Pokud dojde k narušení rovnováhy (např. po antibiotikách nebo kvůli oslabené imunitě), některé druhy mohou přerůst a způsobit infekce – například proslulá Candida albicans, která může vést k mykózám.

Příklady plísní běžně obývajících lidské tělo

Candida – běžná jednobuněčná houba, čili kvasinka ve střevě a na sliznicích, která může způsobit infekci při přemnožení.
Aspergillus – přítomný ve vzduchu a někdy i v plicním mikrobiomu.
Saccharomyces boulardii, užitečná probiotická kvasinka.

Celkově tedy plísně nejsou jen „škůdci“, ale mohou hrát i důležitou roli v rovnováze mikrobiomu.




Jak mikrobiom ovlivňuje zdraví?

Kromě trávení a vstřebávání živin naše střevní bakterie významně promlouvají například do imunity a hormonální rovnováhy, a mikrobiom obousměrně interaguje s našimi geny. Pokud si přátelské bakterie hoví v blahobytu (stačí jim pravidelná chutná porce rozpustné vlákniny), podporují vývoj imunitních buněk a zabraňují kolonizaci patogenů. Když se ale přemnoží „špatná partička“, můžete se dočkat zánětů a jiných veselých zážitků – něco jako kdyby ve vašem hotelu převzali moc chuligáni.

Neméně podstatné je propojení mezi střevy, mozkem a také srdcem. Tyto tři „centrály“ spolu komunikují skrze nervový systém (včetně tzv. bloudivého nervu). Některé bakterie v trávicím traktu produkují neurotransmitery (jako serotonin či GABA), které mohou ovlivnit nejen náladu a spánek, ale v konečném důsledku i funkci srdce (např. srdeční frekvenci či krevní tlak). Pokud jste tedy celý den protivní a ještě vám buší srdce jako při maratonu, nemusí to být jen šéfem v práci – zkuste se mrknout, jak se daří vašim střevním hostům.


Proč je prebiotická vláknina klíčová?

Prebiotická vláknina ( tedy rozpustná vláknina) je oblíbený pokrm přátelské partičky. Najdete ji v rostlinných potravinách jako například pórek, čekanka, cibule, zelené banány, luštěniny nebo oves. Bakterie, které ji fermentují, pro nás dělají spoustu prospěšné práce, například:

  • Vyživují buňky střevní výstelky,
  • Pomáhají regulovat zánětlivé procesy,
  • Zlepšují vstřebávání živin.
  • Udržují střevo v dobré kondici, vyrábějí vitaminy a další užitečné látky.
  • Dělají z našeho střevního hotelu zároveń továrnu na kouzelné a léčivé elixíry.
  • Regulují střevní pH a omezují růst patogenních bakterií.
  • Produkují blahodárné krátké mastné kyseliny (SCFA).

Na druhou stranu, pokud vlákninu svému tělu nepřidáváte, začnou mít nepřátelské bakterie více prostoru a „obživy“ – třeba vaši střevní sliznici. Následkem může být  v důsledku dysbiózy například syndrom propustného střeva a jiné radovánky, které člověka úplně nepotěší.





Co se například děje, když je mikrobiom správně vyvážen?

Zdravý mikrobiom je požehnáním pro vaši střevní manufakturu, která vás zásobuje například:

  1. Enzymy pro trávení
    – Vše běží hladce jako po másle.
  2. Vitaminy (K2, B12, aj.)
    – Interní farmaceutická minitovárna v akci.
  3. Krátké mastné kyseliny (SCFA) např. butyrát (máselná kyselina) či propionát
    – Důležité pro energetický metabolismus a zdraví střev.
  4. Hormony a neurotransmitery
    – Přispívají k lepší náladě (serotonin určitě znáte, ale víte že ho střevo tvoří z cca 90%?), stabilnímu spánku i imunologické rovnováze.
  5. Postbiotika
    – Antimikrobiální látky, které drží neřády zkrátka.


Závěrem

Celá tahle hotelová analogie má jediný cíl: ukázat vám, že střeva a jejich přátelští obyvatelé nejsou jen nějaká mlhavá představa z učebnic biologie. Jsou to reální dříči, kteří udržují vaše tělo funkční a mnohdy i šťastné. Stačí jim dodat ty správné ingrediencehlavně prebiotickou vlákninu – aby mohla parta gram-pozitivních sympaťáků odvést svoji práci a nedala šanci chuligánům, co vám rozežírají střevní stěnu. Ty ve svém střevním hotelu fakt nechcete.
V příštím díle se mrkneme detailně na Prebiotika vs. Probiotika vs. Postbiotika a jaké jsou rozdíly mezi Prebiotiky a proč se vyplatí mít je všechny v jednom harmonickém orchestru. Do té doby si nezapomeňte dát extra porci čočky a klidně i trochu vtipné konverzace se svým břichem – věřte, že to ocení.

Autor: David Kukla

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Protokol dlouhověkosti, díl č. 3

Mikrobiom a jeho role ve zdraví – díl č. 4

Chvála medvědího česneku