Mikrobiom a jeho role ve zdraví – díl č.1
Vítejte v hotelu Tlusté střevo (aneb proč je prebiotická vláknina klíčová)
Co je to mikrobiom, mikrobiota a mykobiom
Představte si, že vaše střeva jsou luxusní hotel. Ne pro vás, ale pro triliony miniaturních mikroorganismů – bakterií, kvasinek a virů. Vy jste sice generální ředitel, který sedí v odhlučněné kanceláři (ve vaší hlavě), ale dole v lobby se tísní zhruba 39 bilionů hostů. Toto společenství nazýváme mikrobiota, která zahrnuje všechny mikroorganismy (bakterie, plísně, viry, prvoky) v daném prostředí, zatímco mikrobiom představuje jejich dynamický a interaktivní mikro-ekosystém včetně veškeré genetické výbavy, který je klíčový pro fungování a zdraví hostitele.
Přestože tito drobní hosté hrají zásadní roli ve vašem zdraví a náladě, většinou si jich všimnete, až když se klientela hotelu začne měnit. Dokud vše běží, ani nevíte, kolik činností se každý den odehrává v zákulisí.
Dvě partičky hostů a nedorozumění s panem Gramem
Když se řekne probiotika, odborníci mají na mysli bakterie, které prospívají našemu zdraví – pomáhají obnovovat a udržovat harmonickou mikroflóru ve střevech. Pro lepší představu si bakterie rozdělme na dvě soupeřící skupiny:
Přátelské bakterie (často, ale ne vždy, Gram-pozitivní): Milují prebiotickou vlákninu. Důvěrně je znáte, např. ty z rodu Lactobacillus, z jogurtů a kysaného zelí. Jsou to ti spořádaní VIP hosté, kteří si po sobě uklidí a ještě vám na nočním stolku nechají čokoládu.
Nepřátelské bakterie (často, ale ne vždy, Gram-negativní): Chuligáni, kteří si místo vlákniny raději pochutnají na zdech hotelu (na vaší střevní výstelce). Pokud se přemnoží, narušují střevní bariéru (riziko syndromu zvýšené propustnosti střeva) a vedou ke dysbióze.
Pojďme si ale hned na začátku vyjasnit jeden mikrobiologický mýtus, ať nejsme za nevzdělance. Tyto názvy pocházejí od dánského lékárníka Hanse Christiana Grama, který vyvinul barvicí techniku k rozlišování bakterií podle složení jejich buněčných stěn. „Gram-pozitivní“ znamená, že bakterie barvivo nasaje, „Gram-negativní“ barvivo nezadrží. Gramovo barvení je tedy o architektuře buněčné stěny, nikoli o "morálním kompasu" bakterie! I mezi Gram-pozitivními najdeme těžké padouchy (jako Staphylococcus aureus) a naopak mezi Gram-negativními máme nepostradatelné dříče (např. běžnou E. coli, která je pro nás nutná, ale jakmile se přemnoží, dokáže nás i zabít). Platí ale hrubé zjednodušení, že v kontextu střev se ty "hodné" často objevují ve skupině G+ a ty "zlé" v G-, ačkoli mikrobiolog by nám za takové tvrzení dal pohlavek. Důležitá je zkrátka rovnováha.
Jsou plísně součástí mikrobiomu? (Údržbáři a hipsteři)
Plísně jsou součástí mikrobiomu, i když se o nich často nemluví tolik jako o bakteriích. V lidském těle, zejména ve střevě, ústech a na kůži, se nacházejí různé druhy hub, včetně plísní a kvasinek. Tento soubor mikroorganismů se označuje jako mykobiom (tedy „houbová část mikrobiomu“). Berte je jako hotelové údržbáře a hipstery. Většinou si jich nevšimnete a tiše pomáhají ekosystému.
Podpora imunity: Určité druhy stimulují imunitní systém a pomáhají tělu rozpoznávat a reagovat na patogeny. Jsou to takoví nenápadní členové hotelové ochranky.
Možní škůdci: Pokud dojde k narušení rovnováhy (např. po antibiotikách), některé druhy mohou přerůst. Z neškodné kvasinky se rázem stane drzý squatter.
Mezi běžné příklady patří Candida (může způsobit infekci při přemnožení), Aspergillus (přítomný ve vzduchu a plicích) či Saccharomyces boulardii (velmi užitečná probiotická kvasinka).
Jak mikrobiom ovlivňuje zdraví?
Kromě trávení a vstřebávání živin naše střevní bakterie významně promlouvají například do imunity a hormonální rovnováhy, a mikrobiom obousměrně interaguje s našimi geny. Pokud si přátelské bakterie hoví v blahobytu (stačí jim pravidelná chutná porce rozpustné vlákniny), podporují vývoj imunitních buněk a zabraňují kolonizaci patogenů. Když se ale přemnoží „špatná partička“, dočkáte se zánětů a nadýmání – asi jako když v lobby propukne bitka fotbalových fanoušků.
Neméně podstatné je propojení mezi střevy, mozkem a také srdcem. Tyto tři „centrály“ spolu komunikují skrze nervový systém (včetně tzv. bloudivého nervu). Některé bakterie produkují neurotransmitery (jako serotonin či GABA), které mohou ovlivnit nejen náladu a spánek, ale v konečném důsledku i funkci srdce. Pokud jste tedy celý den protivní a ještě vám buší srdce jako při maratonu, nemusí to být jen šéfem v práci – možná vám zrovna stávkují hosté ve střevech.
Co se děje, když je mikrobiom správně vyvážen?
Zdravý mikrobiom je požehnáním pro vaši střevní manufakturu, která vás zásobuje například:
Enzymy pro trávení: Vše běží hladce jako po másle.
Vitaminy (K2, B12, aj.): Interní farmaceutická minitovárna v akci.
Krátké mastné kyseliny (SCFA): Např. butyrát (máselná kyselina) či propionát. Důležité pro energetický metabolismus a zdraví střev. Jsou to hodné tuky, které si tělo za odměnu vyrábí samo.
Hormony a neurotransmitery: Přispívají k lepší náladě, stabilnímu spánku i imunologické rovnováze.
Postbiotika: Antimikrobiální látky, které drží neřády zkrátka.
Závěrem: Celá tahle hotelová analogie má jediný cíl: ukázat vám, že střeva a jejich přátelští obyvatelé nejsou jen nějaká mlhavá představa z učebnic biologie. Jsou to reální dříči. Stačí jim dodat ty správné ingredience – hlavně prebiotickou vlákninu – aby odvedli svoji práci a nedali šanci chuligánům, co vám rozežírají střevní stěnu. V příštím díle se mrkneme na to, proč jsou drahá probiotika bez prebiotik tak trochu vyhozené peníze.
Komentáře
Okomentovat